Na základě statistiky kybernetických hrozeb pro operační systém Windows lze konstatovat, že v Česku opět stoupla aktivita škodlivých kódů Formbook a Agent.AES. Oba jsou přitom v posledních měsících v bezpečnostní komunitě skloňovány jako pokračovatelé a nástupci spywaru Agent Tesla, jehož detekční čísla nadále klesají.
V lednu se v Česku objevovaly spíše globálně cílené kampaně a české překlady názvů nebezpečných e-mailových příloh byly spíše výjimkou. Vyplývá to z detekčních dat společnosti ESET. Bezpečnostní experti kromě profesionální ochrany v podobě moderního bezpečnostního řešení doporučují pečlivě kontrolovat přípony názvů příloh v e-mailové komunikaci. Uživatele mohou upozornit na to, že otevírají nějaký spustitelný soubor, a ne dokument ve formátu PDF či soubor programu MS Word nebo Excel.
Infostealer Formbook se v lednu opět objevil ve více než 40 procentech případů a vrátil se tak na hodnoty z loňského listopadu. V počtu detekcí pak „posílil“ také škodlivý kód Agent.AES s podílem 10 procent všech zachycených případů. Naposledy se přitom na úrovni těchto hodnot objevil během letních měsíců. Infostealery jsou dlouhodobou hrozbou pro operační systém Windows nejen v Česku. Jedná se o typ spywaru, který útočníci využívají pro špionážní aktivity a odcizení uživatelských dat, především přihlašovacích údajů do našich účtů. V zařízení se mohou chovat velmi nenápadně a trvá poměrně dlouho, než je uživatelé odhalí.
„V případě infostealeru Formbook jsme zachytili dvě velké útočné kampaně 6. a 16. ledna. Zdrojem škodlivého kódu zůstávají nebezpečné e-mailové přílohy, které vzbuzují dojem, že se jedná o nějaké faktury nebo objednávky. V lednu jsme mohli pozorovat hlavně globální útoky v angličtině, české překlady se objevovaly pouze v malém množství v případě spywaru Agent Tesla,“ komentuje lednová čísla z pravidelné statistiky pro operační systém Windows Martin Jirkal, vedoucí analytického týmu v pražské výzkumné pobočce společnosti ESET. „V lednu se na přední místa opět vrátil také škodlivý kód Agent.AES. Jedná se rovněž o malware, který řadíme mezi spyware a který útočníci využívají pro krádeže přihlašovacích údajů a dalších dat. Ačkoli je nyní nejvíce aktivním škodlivým kódem Formbook, je to právě malware Agent.AES, který je považován za jednoho z možných nástupců nechvalně proslulého spywaru Agent Tesla,“ vysvětluje Jirkal.
Dlouhodobá „jednička“ mezi spywary, Agent Tesla, začal slábnout koncem minulého roku a bezpečnostní experti potvrzují, že se jedná o trvalý stav. Podle jejich informací totiž autoři škodlivého kódu již neplánují pokračovat v jeho vývoji. Infostealer Formbook se v lednu nejčastěji objevoval v přílohách „CSZ inquiry for MH raw material.exe“ či „PO No. 0146850827805 HSP0059842.exe“. Malware Agent.AES zachytili experti z ESETu nejčastěji v příloze s názvem „Payment Error.cmd“.
„I když se aktuálně prostředí hrozeb pro české uživatele a uživatelky dynamicky proměňuje, v otázce ochrany před infostealery a dalšími typy spywaru zůstávají naše doporučení stejná – věnovat pozornost zprávám, které máme ve svých e-mailových schránkách. E-mailové přílohy se většinou zobrazují tak, že pořádně nevidíme skutečnou příponu názvu souboru, který je ke zprávě přiložený. Právě ale přípona nám může naznačit, že jsme v příloze obdrželi něco jiného než obrázek nebo dokument. Pokud se podíváme na škodlivé přílohy z letošního ledna, můžeme vidět, že mají příponu .exe nebo .cmd. Jedná se o spustitelné soubory, nikoli o formáty, ve kterých bychom faktury a objednávky standardně očekávali – v PDF souborech nebo souborech programů Excel či Word,“ říká Jirkal.
V případě spywaru Agent Tesla detekční čísla stále zcela viditelně klesají. V lednu ho bezpečnostní experti zachytili pouze v necelých třech procentech případů. Podle nich se jedná především o staré kampaně z méně používaných e-mailových účtů. Spyware ukrývaly přílohy s názvy „SGJ780097-JWVY8560I-HHWQEUUIT6F6.bat“, „Zpusob_platby,jpg.exe“ nebo „Poptavka 00413_pdf.exe“.
„I když se v případě škodlivého kódu Agent Tesla jednalo v lednu o starší kampaně, které jsme vídali již v minulosti, neznamená to, že by byl méně nebezpečný. Ostražitost je na místě do té doby, dokud budou útočníci udržovat servery, na kterých shromažďují data obětí, aktivní. Řada infostealerů totiž funguje jako služba, kterou si lze koupit – malware-as-a-service,“ vysvětluje Jirkal. „Protože infostealery mohou krást vaše data po dlouhou dobu bez odhalení, spolehlivou ochranou je především profesionální bezpečnostní software, který zařízení pravidelně kontroluje na přítomnost škodlivého kódu. Moderní bezpečnostní řešení obsahují také celou řadu dalších užitečných funkcionalit, například tzv. správce hesel. Jedná se o specializované programy, které uchovávají naše přihlašovací údaje v bezpečné zašifrované podobě a automaticky je doplní, když se přihlašujeme do našich účtů, ať už se jedná o e-mail, internetové bankovnictví nebo e-shop,“ dodává Jirkal z ESETu.
Moderní bezpečnostní programy kromě obrany před kybernetickými hrozbami poskytují i praktické nástroje k ochraně našeho soukromí.
