Umělá inteligence už není jen v centru zájmu odborníků, ale stává se jedním z hlavních společenských témat. Její příchod mnozí označují za událost přinejmenším srovnatelnou s průmyslovou revolucí. Jaká jsou její rizika a jaké možné přínosy?
Pokud v současné době bují veřejná debata o umělé inteligenci (AI z angl. artificial intelligence), často se týká vyspělých jazykových modelů (systémů) založených na tzv. strojovém učení. Systém nemá vlastní vědomí, ale na základě příkazů člověka pracuje s určitou databázi informací. Tyto informace na základě definovaných algoritmů vyhodnocuje, propojuje a doplňuje. Fáze učení se následně projevuje v tom smyslu, že systém pracuje s určitou mírou pravděpodobnosti a sám rozpoznává charakteristické vzorce mezi modelovými dotazy a odpověďmi, které programátor označí za uspokojivé. Tuto „zkušenost“ je systém schopen využít při dalších složitějších úkolech, aniž by bylo nutné jeho algoritmy dále ručně upravovat.
Umělá inteligence se v nejbližší době patrně výrazně uplatní v řadě profesí. Její přínos bude patrný nejprve při řešení stereotypních kancelářských úloh, v přípravě odpovědí na stále se opakující dotazy, při vyplňování formulářů, plánování, třídění dat či při vytváření jednoduchých textových útvarů. S umělou inteligenci se však pojí také řada bezpečnostních rizik, které jsou navíc umocněny jejím překotným vývojem. Na co si však v souvislosti s umělou inteligencí dát pozor?
Schopnost efektivnějšího sběru a třídění dat bude dozajista lákavá pro společnosti, které se zabývají zpracováním osobních údajů a jejich marketingového využití. Umělá inteligence se tak může stát schopným pomocníkem nových šmejdů, které mohou získané informace o spotřebitelích, jejich historii vyhledávání na internetu a aktivitu na sociálních sítích využít k manipulaci s cílem ovlivnit jejich ekonomické chování. „Častěji se budeme setkávat s personalizovanými slevovými a cenovými nabídkami, s články a recenzemi, které nás budou utvrzovat v nákupu výrobku, který jsme se snažili vyhledat na internetu apod. Otázky ochrany osobních údajů, regulace zpracování osobních údajů a její vymahatelnost se tak stávají čím dál naléhavější. Personalizované nabídky navíc mohou zneprůhlednit nabídky na trhu a ve svém důsledku působit diskriminačně vůči jiným spotřebitelům,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Manipulace však nemusí končit pouze u nakupování. Umělá inteligence může stejně dobře třídit a vyhodnocovat širokou paletu veřejně projevovaných názorů. V nesprávných rukou se proto může stát efektivním nástrojem k šíření dezinformací a nepravdivých zpráv přesně zacílenému publiku. „Při pohledu na obrázky vygenerované umělou inteligencí zobrazující papeže Františka v péřové bundě či dramatické zatýkání Donalda Trumpa, které se v poslední době objevily ve veřejném prostoru, se lze důvodně obávat například podoby příštích volebních kampaní. Z důvodů enormního pokroku se navíc můžeme brzy dočkat nejen obrázků ale i vygenerovaných videí, které budou k nerozeznání od skutečného záznamu,“ říká ředitelka dTestu.
Pozor si budeme muset dát také na bezpečnost a pravidelné aktualizace veškerých síťových zařízení jako jsou modemy, wifi routery, ale také mobilní telefony a počítače. Hackeři s využitím virů s prvky umělé inteligence budou mít snazší cestu k napadení těchto zařízení phishingovými a jinými útoky a k následné krádeži dat či identity. „Z možných rizik, která umělá inteligence představuje, je patrné, že spotřebitelé budou nuceni veškeré informace náležitě ověřovat z několika zdrojů a být více než kdy dříve obezřetní při sdílení osobních a citlivých údajů,“ dodává Hekšová.
Z pohledu regulace AI představuje rovněž nebývalou výzvu. Na některé aspekty spojené s riziky, které plynou z jejího rozvoje, má na evropské úrovni odpovídat připravovaný akt o umělé inteligenci. Ten má umělou inteligenci především definovat, roztřídit jednotlivé systémy založené na umělé inteligenci podle toho, jaké pro společnost představují riziko a nastavit základní pravidla jejich užívání. Z návrhu aktu plyne, že některé vysoce rizikové systémy umělé inteligence by měly být zcela zakázány. Jedná se například o systémy využívající podprahové vnímání či takzvaný social-scoring, tedy oceňování spotřebitelů určitou hodnotou či skóre podle jejich vlastností a ekonomického či sociálního chování.
Návrh má dále zavést řadu povinností pro poskytovatele systémů umělé inteligence související s hodnocením jejich rizik, transparentností a informováním spotřebitele. Povinnosti vůči spotřebiteli mohou zahrnovat uvedení informace o tom, zda a jakým způsobem je AI využívána, například ke zpracování dat spotřebitele, při koupi zboží a vytváření navazujících cílených nabídek. „Vedle těchto povinností se dále nabízí celá řada opatření, které teoreticky řeší některá rizika spojená s užíváním umělé inteligence. Mezi taková opatření může patřit zákaz použití podoby či hlasu reálných osobností bez jejich souhlasu, označení každého obsahu generovaného umělou inteligencí či povinnost informovat spotřebitele o tom, že komunikuje s umělou inteligencí a možnost „odvolat se“ v takovém případě k živé osobě. Většina těchto pravidel však přichází pozdě a ve světě gllobálního otevřeného internetu jsou navíc v podstatě nevymahatelná,“ popisuje Hekšová.
