Co se využívání digitálních nástrojů a celkové integrace procesů týče, je v oblasti logistiky stále co dohánět. Přitom dvě ze tří dopravních společností z celého světa chtějí využívat umělou inteligenci (AI) a pokročilou analýzu dat s tím, že podobný podíl firem uvažuje o zavedení mechanismů prediktivní logistiky. To jsou jen některá ze zjištění studie společnosti Ericsson zkoumající současnost a budoucnost logistiky.
Průzkum Ericsson IndustryLab je založen na datech shromažďovaných do dubna 2020, odráží proto také dopad pandemie nového koronaviru na logistické řetězce. Spolu s proměňujícími se nároky zákazníků jsou to totiž také důsledky této globální zdravotnické krize, které staví odvětví logistiky před nové a vážné výzvy. V rámci studie Ericsson IndustryLab proto výzkumníci provedli bezmála dva tisíce online rozhovorů s profesionály z oboru i jejich firemními zákazníky z Německa, Švédska, Spojených států a Číny.
Kde jsme a kam směřujeme
Spotřebitelé i firemní zákazníci stále větší měrou očekávají rychlé dodání zboží, což vytváří velký tlak na logistické řetězce. Ty přitom obsluhuje nepřeberné množství aktérů, vždyť Mezinárodní federace zasilatelských sdružení (FIATA) čítá na 40 tisíc členů a Mezinárodní unie silniční dopravy (IRU) dokonce milion. Mezi přímými konkurenty přitom převládá neochota k hlubší spolupráci, stejně jako zůstává nízkou míra interoperability mezi různými systémy a standardy. Ostatně 34 procent dotázaných uvedlo, že nedostatečná výměna informací se zákazníky a dodavateli představuje významnou překážku na cestě k optimalizaci jejich logistických řetězců.
Profesionálové z oboru se dále shodli na tom, že technologie používané v logistice mnohdy nepatří k těm nejpokročilejším. Ostatně v žebříčku Eurostat Digital Intensity Index srovnávajícím míru uplatnění moderních technologií obsadila logistika páté místo odspodu mezi 24 odvětvími. Konec konců mnoho dokumentů sdílených v rámci logistického řetězce je stále v papírové podobě. Proto bezmála 40 procent dotázaných uvedlo, že nedostatečné uplatnění digitálních nástrojů a také deficity ve spolehlivosti mobilního připojení jim brání výrazněji zlepšit logistické procesy jejich společností. A tři z pěti respondentů se shodli na tom, že nejmodernější nástroje, jako například pokročilé sledování zboží či vizualizace procesů, zvyšují schopnost doručovat včas.
Logistika zítřka
Širší uplatnění digitálních nástrojů a integrovaných systémů nejenže zvýší transparentnost i efektivitu logistických procesů, ale také způsobí celkovou proměnu celého odvětví. 67 procent dotázaných společností plánuje do pěti let pracovat s AI a Big Data, přičemž 19 procent respondentů tak již alespoň do určité míry činí. Integrace těchto nástrojů umožňuje předvídat poptávku zákazníků tak, že lze zboží vypravit na cestu proaktivně a využít při tom ty nejefektivnější dostupné způsoby přepravy. 64 procent respondentů uvedlo, že prediktivní logistiku zavede v příštích 3 až 5 letech s tím, že 86 procent plánuje zavést služby skladování na požádání (on-demand warehousing).
„Pokročilou distribuci zboží umožní kombinace internetu věcí, umělé inteligence a komunikace v reálném čase. Robustní mobilní připojení podél celého logistického řetězce je proto nezbytným předpokladem pro to, aby logistika držela krok se zásadními změnami v chování spotřebitelů i potřebách firemních zákazníků. Naše studie přitom jasně ukazuje, že si jsou profesionálové z oboru dobře vědomi, jak velký dopad na logistiku bude konektivita mít. A díky svým celkovým parametrům to bude technologie 5G, která tyto velké změny spustí,“ vysvětluje Cveto Gašperut, Country Manager Ericssonu pro Českou republiku, a dodává: „Je to právě Ericsson, kdo vede přechod mobilních sítí na standard 5G. Byli jsme první, kdo spustil komerční 5G sítě na čtyřech kontinentech s tím, že v současné době máme podepsaných 139 smluv na výstavbu komerčních sítí páté generace, z nichž již 86 běží.“
