V prvním čtvrtletí roku 2023 vzrostl celosvětově ve srovnání se stejným obdobím roku 2022 průměrný týdenní počet kyberútoků o 7 %, v ČR dokonce o 27 %. Ransomwarovému útoku čelí týdně každá 31. organizace.
„V České republice byl meziroční nárůst dokonce o 27 %, takže jedna společnost v Česku čelila v průměru 1723 útokům týdně. Znovu se tak ukazuje, že riziko útoku je u nás podstatně vyšší než v okolních zemích. Například v Německu byl týdenní průměr útoků na jednu společnost v prvním čtvrtletí ‚jen‘ 894, v Polsku 1129, ve Švýcarsku 914, v Itálii 1256 a třeba ve Francii 677,“ říká Peter Kovalčík, regionální ředitel, Security Engineer Eastern Europe z kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies.
Celkově nejvíce zasaženým sektorem je vzdělávání a výzkum s průměrem 2 507 útoků týdně na jednu organizaci, což je meziroční nárůst 15 %. Vládní a vojenský sektor byl druhým nejčastěji napadaným sektorem s průměrem 1 725 útoků týdně na jednu společnost (meziroční nárůst o 3 %) a na třetím místě je zdravotnictví s průměrem 1 684 útoků týdně, což je výrazný meziroční nárůst o 22 %. Nejvyšší nárůst útoků o 49 % zaznamenaly maloobchodní a velkoobchodní společnosti.
Nejvíce útoků míří na společnosti v Africe a nejvyšší nárůst útoků hlásí společnosti v regionu APAC.
Během prvního čtvrtletí roku 2023 čelila týdně každá 31. organizace nějakému ransomwarovému útoku. Jedná se sice o meziroční nárůst jen o 1 %, ale roste sofistikovanost těchto útoků a také tlak na zaplacení výkupného, vidíme totiž nejrůznější techniky, jak oběť co nejvíce paralyzovat.
Nejčastějším cílem ransomwarových útoků byl vládní a vojenský sektor, kde je týdně napadena v průměru každá 20. společnost. Jedná se o mírný pokles o 2 % oproti předchozímu roku. Druhým nejvíce zasaženým sektorem jsou finance a bankovnictví, kde se s ransomwarovým útokem setkala týdně v průměru každá 25. organizace. To je alarmující nárůst o 32 % ve srovnání s předchozím rokem. Ve zdravotnictví je týdně vystavena útokům ransomwaru každá 27. společnost.
„Organizace, bez ohledu na velikost a odvětví, proto musí používat preventivní bezpečnostní technologie, které zastaví hrozby, ještě něž mohou způsobit nějaké škody. Detekce a blokování hrozeb nestačí, útokům je potřeba předcházet. Důležité je také neodkládat aktualizace a vždy instalovat nejnovější záplaty a opravy zranitelných míst. A nedílnou složkou ochrany je vzdělávání, kdy by každý uživatel měl mít základní povědomí o bezpečnosti, že nemá klikat na podezřelé odkazy a soubory, že nemá sdělovat osobní a citlivé informace, nestahovat software z neověřených zdrojů nebo nepřipojovat neznámé USB k počítači,“ dodává Kovalčík.
