Všechny aspekty práce lidí i provozu organizací se rychle vyvíjejí. Jejich evoluci pohánějí technologie třetí platformy, jako jsou cloud computing nebo mobilní zařízení, a umocňují nepředvídané situace s významnými dopady, kterou byla a stále je pandemie onemocnění COVID-19.
Koncept Future of Work, který definovali a rozvíjejí analytici společnosti IDC, představuje fundamentální posun pracovního modelu směrem ke spolupráci strojů a lidí, tvorbě nových schopností a pracovních zkušeností a k odstranění časových a prostorových omezení, jež historicky doprovázejí výkon práce. Stojí na třech pilířích, kterými jsou rozšíření schopností, kultura a prostor. Zjednodušeně řečeno jde o transformaci pracovního modelu v zájmu zdokonalování zaměstnanců a zlepšování pracovišť.
Na technologie související a podporující koncept Future of Work vynaloží organizace na celém světě letos 656 miliard dolarů[1]. Meziročně dojde k navýšení investic o 17,4 procenta. Také v České republice existuje poptávka po řešeních podporujících praktickou realizaci konceptu. Zhruba dvě třetiny tuzemských organizací do nich hodlají letos a v příštím roce investovat[2].
Do roku 2024 překonají celosvětové výdaje na technologie konceptu Future of Work hranici jednoho bilionu dolarů. V pětiletém období predikce každoročně porostou v průměru o 17 procent. Třetina výdajů připadne na hardwarové prvky třetí platformy. Konkrétně půjde o zařízení internetu věcí, roboty, drony a cloudové infrastrukturní služby.
„Tradiční modely a přístupy k práci neposkytují agilitu, škálovatelnost a odolnost, které budou vyžadovat podniky budoucnosti. Potřebu změny přístupu zviditelnila a zdůraznila pandemie onemocnění COVID-19,“ říká Ivana Šlahařová, Research Manager společnosti IDC, a dodává: „V zájmu růstu a konkurenčního odlišení budou organizace investovat do technologií a služeb, které podporují a poskytují automatizaci, spolupráci člověka se strojem, nové organizační struktury a styly vedení, dynamické možnosti vzdělávání, nově pojaté modely pracovišť a digitální pracovní prostředí, která nejsou omezena časem ani prostorem.“
Směry investic
Přechod na nové typy pracovišť a rozvoj pracovní síly doprovodí investice do široké palety technologií a služeb. Největší část letos zamíří na pořízení hardwaru. Organizace celosvětově vynaloží 228 miliard dolarů na nákup koncových zařízení, infrastruktury jako služby, robotů a dronů. Druhou největší položku reprezentují podnikové, IT a komunikační služby. Za ně utratí podniky letos 123 miliard dolarů.
Nejrychlejší přírůstek výdajů zaznamená v období let 2020 až 2024 software. Organizace inovují a pořizují podnikové informační systémy, aplikace pro řízení lidských zdrojů, nástroje pro spolupráci, správu obsahu, analytiku, vývoj softwaru nebo umělou inteligenci. V průměru ve sledovaném období porostou výdaje na software celosvětově o 21,3 procenta ročně.
V České republice panuje největší zájem o technologie spojené se získáváním talentů a řízením pracovní síly. Mimo pozornost tuzemských organizací ale nestojí ani modernizace pracovišť nebo rozšiřování schopností a potenciálu lidských zdrojů s pomocí automatizace a alternativních realit.
Investiční preference českých organizací v oblasti rozvoje pracovní síly, pracovišť a spolupráce v letech 2021 a 2021
Zdroj: European Industry Acceleration Survey, 2021
Případy užití, průmysl a odbytiště
Mezi případy užití, do nichž letos zamíří nejvíce finančních prostředků, patří kolaborativní robotika, řízení provozní výkonnosti a automatizovaná správa zákazníků. Nejrychleji porostou v období let 2020 až 2024 výdaje na adaptivní rozvoj schopností, propojená kolaborativní pracoviště a pokročilý projektový management.
"Nové technologie, jako jsou umělá inteligence, internet věcí anebo rozšířená a virtuální realita, mění způsob práce ve všech odvětvích a na celém světě,“ říká Lukáš Novotný, Head of Consulting ve společnosti IDC. „Při hledání podpory pro automatizované rozhodování a virtuální přístupy ke spolupráci investují průmyslové podniky do kolaborativní robotiky, řízení provozní výkonnosti, digitálních návrhů anebo kontroly výrobků. Jejich cílem je především lepší kontrola nákladů a vyšší efektivita procesů."
Zástupci diskrétní a kontinuální průmyslové výroby letos vygenerují třetinu z celkových výdajů na technologie Future of Work. Další v pořadí největších investorů jsou poskytovatelé podnikových služeb, maloobchod a banky. Nejrychlejší růst výdajů, konkrétně o 23,7 procenta ročně, si ve sledovaném období let 2020 až 2024 připíše stavebnictví. Pomyslné druhé a třetí místo obsahu média a maloobchod s průměrnými přírůstky 19,5, resp. 19,3 procenta.
Průmyslové podniky v České republice pro letošní a příští rok zařadily mezi svá hlavní byznysová témata[3] růst výkonnosti (32 %), náklady a efektivnost (48 %), inovace (32 %), růst byznysu (36 %), kybernetickou bezpečnosti (28 %), rozvoj pracovní síly a společenskou odpovědnost (obě 16 %). Není pochyb o tom, že s řadou z nich úzce souvisí i aplikace konceptu Future of Work a jeho technologií.
[1] Worldwide Future of Work Spending Guide
[2] European Industry Acceleration Survey 2021
[3] European Industry Acceleration Survey 2021
