Česko čeká v následujícím roce další technologický rozvoj. Klíčovou roli budou hrát inovace v oblasti umělé inteligence (AI), kybernetické bezpečnosti, růst digitální infrastruktury a modernizace průmyslu. To si ovšem vyžádá i odpovídající odborníky, kterých ovšem bude i nadále nedostatek.
Vzhledem k narůstajícím kybernetickým hrozbám bude kybernetická bezpečnost v roce 2025 klíčovým tématem. „Přibližně 70 až 80 procent kybernetických útoků je dnes úspěšně odraženo díky moderním bezpečnostním technologiím, jako jsou firewally, antiviry a systémy detekce narušení. Růst kyberhrozeb, zejména v souvislosti s digitalizací a vzdálenou prací, způsobí, že ochrana dat a související technologie jako zero-trust security a pokročilá autentifikace budou v popředí zájmu. Česká republika se už nyní stává uznávaným centrem kybernetické bezpečnosti a díky společnostem jako Avast či Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost se tento trend v roce 2025 ještě posílí,“ říká Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio.
Investice do umělé inteligence a technologií se v Česku každým rokem zvyšují. Ani rok 2025 nebude výjimkou, české firmy do ní v následujícím roce plánují investovat desítky miliard korun. Podle průzkumu softwarové společnosti SAP 83 procent českých firem už umělou inteligenci využívá nebo ji plánuje do svých procesů zavést. Dvě třetiny firem považují AI za součást své strategie. „S rostoucí dostupností a pokročilostí umělé inteligence, strojového učení a automatizace se očekává, že firmy budou v nadcházejícím roce implementovat řešení pro zefektivnění procesů, predikci trendů a personalizaci produktů a služeb. Očekává se, že více firem a startupů se zaměří na AI v oblasti průmyslu, zdravotnictví nebo logistiky,“ říká Janatová.
V roce 2025 bude 5G síť pokrývat většinu republiky a nabídne rychlejší a spolehlivější připojení. Navíc začnou přípravy na příchod 6G sítě, která by měla být dostupná v následujících letech. „Celorepublikové pokrytí 5G umožní rychlejší a stabilnější připojení pro zařízení IoT – internet věcí, který lze popsat jako skupinu věcí, které jsou schopny vzájemně komunikovat nebo spolupracovat prostřednictvím softwaru bez asistence člověka. To bude stimulovat růst nových aplikací a technologií, zejména v oblasti chytrých měst a automatizace. Obce a města budou více investovat do chytrých řešení, jako je například řízení dopravy, monitorování životního prostředí nebo správa veřejných služeb, v průmyslu pak bude IoT využíván pro optimalizaci výroby a zvyšování efektivity,“ dodává Janatová.
V roce 2025 bude poptávka po IT pozicích nadále vysoká. Firmy budou hledat zejména odborníky specializující se na zavádění nových technologií, umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost. „Mezi nejžádanější profese budou patřit například cloudoví inženýři. S pokračujícím přesunem do cloudu a zvyšující se komplexností cloudových infrastruktur bude v následujícím roce velký hlad právě po odbornících na správu a implementaci cloudových technologií. S rostoucími kybernetickými hrozbami se firmy budou stále více zaměřovat na ochranu svých systémů, což povede k rostoucí poptávce po odbornících na kybernetickou bezpečnost. V souvislosti s masivní implementací umělé inteligence do firemních procesů a produktů bude potřeba více odborníků na vývoj, školení a správu AI modelů. Kvůli potřebě rychlého vývoje nových aplikací budou stále vysoce ceněni vývojáři. V souvislosti s nárůstem dat, která firmy sbírají, bude růst poptávka po odbornících na analýzu a zpracování dat,“ jmenuje Kateřina Marešová, ředitelka obchodního oddělení a oddělení péče o zákazníky společnosti smitio.
Odborníci na informační technologie patří v Česku k nejlépe placeným, průměrný plat se pohybuje kolem 75 tisíc měsíčně, výjimkou ale nejsou ani statisícové výdělky. V roce 2025 se budou jejich platy stále zvyšovat, odborníci ale očekávají zpomalení růstu mezd. „Firmy mohou být v následujícím roce opatrnější při zvyšování platů u méně poptávaných pozic, u nich je možné očekávat dokonce mírný pokles. Naopak pozice, jako jsou specialisté na kybernetickou bezpečnost, AI inženýři nebo cloudoví inženýři, budou nadále velmi žádané, což povede k dalšímu zvyšování platů, u těchto odborníků by se měsíční plat mohl v příštím roce pohybovat kolem 150 tisíc korun měsíčně,“ popisuje Janatová.
V oblasti informačních technologií se v Česku v nadcházejících letech očekávají legislativní novinky zaměřené na posílení kybernetické bezpečnosti, včetně zpřísnění pravidel pro ochranu kritických infrastruktur a pravidelných auditů kybernetických hrozeb. Ačkoliv Česká republika už GDPR (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů) implementovala, v roce 2025 mohou přijít úpravy, které budou reagovat na využívání umělé inteligence a zpracování citlivých dat, a přísnější odpovědnost organizací za porušení ochrany osobních údajů. „V oblasti umělé inteligence se připravují nové právní předpisy zaměřené na bezpečnost a etiku, zejména v citlivých oblastech jako zdravotnictví a finance. Evropská regulace digitálních služeb a trhů se zaměří na odpovědnost online platforem, boj proti dezinformacím a ochranu uživatelů. V oblasti ochrany spotřebitelů se očekávají nová pravidla pro online nákupy a transparentnost algoritmů. V reakci na růst kryptoměn bude zaveden právní rámec pro jejich regulaci, včetně ochrany investorů. Legislativa v oblasti elektronických důkazů a soudnictví umožní širší využívání digitálních důkazů a elektronických soudních řízení. Tato legislativa bude reagovat na rychlý technologický vývoj a zaměří se na ochranu práv jednotlivců, bezpečnost a podporu inovací,“ uzavírá Janatová.
Když dnes jakákoli významná IT firma představuje své novinky nebo hovoří o budoucnosti, jako červená nit se jejími prezentacemi táhne...
