Na začátku roku čelila v průměru jedna česká organizace 1 100 kyberútokům za týden, v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou ale došlo k dramatickému skoku až k rekordní hranici 1 800 útoků. V květnu a červnu jsme sice viděli lehké výkyvy, jak ale vyplývá z dat kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies, druhé čtvrtletí přineslo zatím nejvyšší počet kyberútoků na české organizace.
Na začátku roku byl průměrný počet kyberútoků na české i světové organizace velmi podobný. Ovšem v průběhu roku se nůžky začaly postupně rozvírat a zásadní rozdíl přišel s válkou, od té doby je český průměr zhruba o 400 útoků týdně vyšší než ten celosvětový. Srovnání s evropským průměrem je ještě výraznější. Letošní evropské maximum není ani 1 200 kyberútoků za týden na jednu organizaci, zatímco od začátku války je průměrný počet kyberútoků na jednu českou organizaci zhruba o 600 vyšší.
„Nejčastěji napadané české organizace byly z výrobního sektoru, týdně čelily více než 2 000 útokům. Alarmující je také počet útoků na české vládní a vojenské organizace. V první polovině roku detekovala jedna vládní nebo vojenská organizace v průměru 1 712 útoků týdně, což je nárůst o 139 % oproti stejnému období v minulém roce,“ říká Miloslav Lujka, Country Manager Czech Republic, Slovakia & Hungary z kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies.
Drtivá většina škodlivých souborů (93 %) je distribuována e-mailem, podobný trend sledujeme i celosvětově. Nejčastějším typem infikovaných souborů byly v českých sítích soubory EXE (42 %), následované soubory XLSX (28 %) a XLS (9 %). Zajímavé je srovnání s celosvětovými daty, kde nejčastěji e-mailem byly šířené také EXE soubory, ale jen s podílem 22 %. V Evropě byl na čele žebříčku formát PDF (29 % škodlivých souborů).
V prvním pololetí roku 2022 bylo 7 % škodlivých souborů v České republice šířeno prostřednictvím webových stránek. Nejčastěji se jednalo opět o EXE soubory (65 %), až s velkým odstupem následovaly formáty BAT (7 %) a PDF (6 %). Škodlivé EXE soubory dominovaly v Evropě (54 %) i celosvětově (45 %). V globálním měřítku hackeři využívají také poměrně často PDF soubory (21 %)
