V polovině příštího desetiletí by bezmála každý druhý vůz na evropských silnicích mohl být autonomní. Studie společnosti Ericsson zkoumá, co všechno by takový systém zahrnoval, včetně infrastruktury podél silnic založené na konceptu Internetu věcí a neustálé vzájemné komunikace nejen mezi auty samotnými, ale s celým dopravním ekosystémem.
Odborníci předpokládají, že připojená auta budou mnohem bezpečnější než dnešní vozidla. Například podle studie platformy Statista z roku 2016 by mohla připojená auta snížit každoroční počet úmrtí na silnicích o neuvěřitelných 94 procent. A pokud by bylo vytvořeno vhodné legislativní a regulační prostředí, mohlo by podle studie Deloitte z roku 2020 být do roku 2035 až 43 procent automobilů na evropských silnicích plně nebo částečně autonomních. Aktuální zpráva Connected Cars (připojená auta) od společnosti Ericsson zkoumá, jak by se tato vize mohla stát realitou jak z technického, tak obchodního hlediska. Klíčem jsou robustní konektivita a systémy pro zpracovávání dat, které mohou nabídnout zcela nové obchodní modely.
Ačkoliv cesta k plně robotickým vozidlům bude ještě dlouhá, trh s připojenými auty již roste. Nedávná predikce společnosti Statista očekává, že do roku 2025 dosáhne tento trh hodnoty téměř 3,6 bilionu Kč, zatímco jiné zdroje odhadují až 4,5 bilionu Kč. Připojená auta jsou nicméně pouze evolučním krokem k vysoce automatizovaným a časem i plně autonomním vozidlům, která zcela změní představu o tom, co je to osobní automobil. Jednotlivé značky vozidel budou méně důležité než software a služby kolem nich; samotné auto bude pouze hardwarovou platformou pro integrovaná dopravní řešení.
Poháněna daty
Podle analytiků firmy Kearney dnes hodnotu vozu tvoří z 90 procent hardware a z 10 procent software. Přibližně za 15 let poklesne podíl hardwaru na 40 procent a naopak posílí software (40 procent) a obsah (20 procent). Podle průzkumu mezi manažery automobilových firem, který realizovala společnost IBM, se v roce 2030 příjmy výrobců aut ze služeb mobility zdvojnásobí na 10 procent, zatímco podíl prodeje vozů na celkových tržbách klesne na zhruba tři čtvrtiny. To, že budou vozidla sdílet více dat s ostatními účastníky silničního provozu nebo data stahovat pro infotainmentové palubními systémy, povede samozřejmě k exponenciálnímu nárůstu objemu přenášených dat.
Pro autonomní vozidla se odhaduje, že bude potřeba přenést data o objemu 383 GB až 5,17 TB za hodinu. S tím, že uživatelé vozů budou očekávat takto výkonnou a plynulou konektivitu všude, kde se zrovna nacházejí, ať už ve městě, v méně obydlených oblastech či v zahraničí. Budoucí význam konektivity na silnici je zjevný už dnes – v průzkumu společnosti Thales Group z roku 2020 více než čtvrtina respondentů uvedla, že při koupi nového vozu je pro ně konektivita důležitější než například výkon motoru nebo spotřeba paliva. Konektivita ovšem nejenom umožní pokročilá infotainmentová řešení schopná se učit a přizpůsobovat preferencím cestujících, díky čemuž se automobil stane nejrafinovanějším chytrým přístrojem pro spotřebitele.
Ještě důležitější je, že tato konektivita bude klíčovou bezpečnostní výhodou. Aby se šetřily výpočetní kapacity jednotlivých vozidel a bylo možné sdílet senzorické informace sbírané účastníky silničního provozu, budou autonomní vozy fungovat uvnitř úzce provázaného ekosystému. Senzory ve vozidlech i na silnici budou neustále zachytávat a vyměňovat si údaje o poloze a další data. Například tak nebude nutné, aby si vůz sám vlastními senzory zjišťoval, jaká barva svítí na semaforu nebo jestli se neblíží jiné auto. Všechny relevantní údaje mu totiž pošle samotná křižovatka ještě předtím, než do ní auto vůbec vjede. Díky tomu bude autonomní doprava plynulejší a bezpečnější, než by kdy mohla být ta současná.
Kudy vede cesta
Tato autonomní budoucnost je od nás ale ještě poměrně daleko. Auta s funkcemi, jako jsou asistenti parkování, adaptivní tempomat nebo asistent jízdy v pruzích, tedy takzvaná vozidla s automatizací prvního stupně, už jsou k dispozici řadu let. Aktuální vozy s automatizací druhého stupně jsou vybaveny tempomatem, který bere ohled na okolní provoz, a automatickým řízením. Automatizace třetího stupně znamená, že jízdní systém vozu provádí všechny dynamické úkony řízení, ovšem s předpokladem, že v případě nutnosti zasáhne lidský řidič. Stupně 4 a 5 popsané výše budou vyžadovat více než jen modernizaci současných technologií. V první řadě bude potřeba důkladná regulace jejich provozu s tím, že proces hledání vhodného legislativního rámce bude pomalý a komplikovaný. Stačí pomyslet na otázku zodpovědnosti a pojištění v případě nehody robotického vozu.
„Výhody propojené autonomní dopravy bude možné využít pouze v případě, kdy bude k dispozici vhodná síť a infrastruktura. Hlavním předpokladem je dostatečně výkonné mobilní připojení v podobě 5G. Tento standard má až dvěstěkrát nižší latenci, tedy prodlevu mezi příjmem a odesíláním dat, než sítě čtvrté generace. Navíc 5G dokáže připojit až 100 zařízení na metr čtvereční, což umožní spolupráci velkého počtu zařízení na bázi Internetu věcí na silnici – od samotných aut po všemožné senzory. Mezi další klíčové technologie silničního provozu budoucnosti patří cloudová řešení a edge computing, jež umožní rozložit výpočetní kapacity celého ekosystému efektivnějším způsobem,“ shrnuje Magnus Gunnarsson, ředitel pro strategie, portfolio a rozvoj společnosti v Ericsson Connected Vehicles a také člen pracovní skupiny pro městskou a autonomní mobilitu při Světovém ekonomickém fóru.
„Auto budoucnosti je propojené s ostatními, vysoce automatizované a samozřejmě poháněné elektřinou. Díky tomu bude doprava v našich městech pohodlnější, rychlejší, bezpečnější a také čistší. Zároveň ale nabídnou propojené a vysoce automatizované vozy nové obchodní příležitosti, a to zejména pro výrobce aut. Například budou rozšiřovat svůj byznys o služby pro sdílenou jízdu a správu vozového parku. Dalším slibným obchodním modelem bude využití dat, protože výrobci získají díky provozu vozů obrovské množství cenných dat,“ uvádí Cveto Gašperut, manažer Ericsson pro Českou republiku.
