Ohebný čip PlasticArm je ultra-minimalistický SoC založený na 32bitové architektuře Cortex-M0. Disponuje 128 bajty RAM a 456 bajty ROM, pracuje na frekvenci 29 kHz. Je dvanáctkrát složitější než předchozí nejmodernější ohebná elektronika. Novinka vznikla ve spolupráci firem ARM a PragmatIC už na podzim 2020. Nyní se jí dostává mediální pozornosti.
Mikroprocesory prošly během několika desetiletí neuvěřitelnou proměnou. První komerčně vyráběný procesor na světě byla skromná 4bitová centrální výpočetní jednotka s 2 300 tranzistory. Byla vyrobena z křemíku 10µm procesem a zvládala pouze jednoduché aritmetické výpočty. Dnes mají nejmodernější 64bitové mikroprocesory až 30 miliard tranzistorů. Příkladem může být čip AWS Graviton2 vyrobený 7nm procesem. Postupný vývoj souvisejících technologií umožnil vývoj výkonných procesorů pro velké i malé aplikace v mnoha odvětvích. Mohou však nastat případy, kdy jsou křemíkové čipy nevhodné.
Miliony předmětů každodenní potřeby, jako jsou obaly na potraviny, oblečení a obvazy, by mohly mít prospěch z toho, kdyby do nich byla zabudována jistá inteligence. Mikroprocesory jsou sice srdcem každého elektronického zařízení a jednotkové náklady na ně se v průběhu času dramaticky snížily, ale náklady na křemíkové mikroprocesory mohou být pro některé velkoobjemové aplikace nepřekonatelným problémem. Inženýři musejí zvážit alternativní metody a materiály, které by mohli v budoucnu pomoci plně využít potenciál internetu věcí.
Flexibilní elektronická zařízení jsou na rozdíl od konvenčních polovodičových postavena na alternativních substrátech, jako je papír, plast nebo kovová fólie. Při použití tenkovrstvých polovodičových materiálů, jako jsou organické látky, oxidy kovů nebo amorfní křemík, nabízejí oproti křemíku řadu výhod. Patří mezi ně zejména tenkost, přizpůsobivost a potenciálně nízké výrobní náklady. Tenkovrstvé tranzistory (TFT) lze vyrábět s pomocí ohebných substrátů s výrazně nižšími náklady na zpracování než tranzistory s poli oxidů kovů a polovodičů (MOSFET) vyráběné na krystalických křemíkových destičkách.
Zatímco některé součástky, jako jsou senzory, paměti, světelné diody a další, byly již úspěšně prototypovány v pružných formách, ohebný mikroprocesor představoval dosud hlavní překážku realizace plně ohebné elektroniky. Společnost Arm Research společně s firmou PragmatIC začala zkoumat možnosti návrhu a realizace flexibilního procesoru již v roce 2013. Začala stavbou prototypových obvodů, včetně kruhových oscilátorů, čítačů a polí posuvných registrů. V roce 2015 byl postaven první procesor PlasticArm.
Bohužel, i přes veškerou snahu zúčastněných týmů, technologie a výrobní omezení znamenaly, že v té době nebylo možné vyrobit plně funkční součástku. Místo toho se tým zaměřil na svůj projekt PlasticArmPit, který vznikal ve spolupráci s průmyslovými a akademickými partnery. Jeho cílem bylo vyrobit zařízení e-nose neboli elektronický nos schopný detekovat konkrétní pachy. Prostřednictvím tohoto projektu týmy pracovaly na procesu optimalizace návrhu a technologie.
O několik let později vyvinula společnost PragmatIC výrobní systém FlexLogIC. Společně s pokrokem dosaženým v projektu PlasticArmPit, který využívá stejné technologické komponenty, dospěli vývojáři do fáze, v níž se opět mohli pokusit o výrobu nekřemíkového a tentokrát plně funkčního čipu. 27. října 2020 byl vyroben první plně funkční nekřemíkový procesor Arm na světě, PlasticArm.
