Podle Světového ekonomického fóra nahradí do roku 2025 stroje 80 milionů pracovních míst a v IT průmyslu vznikne přibližně 100 milionů nových pracovních míst, kde budou potřeba lidé s těmito dovednostmi. Pokrok není potřeba zastavovat, naopak je důležité reagovat a nové možnosti efektivně využít. V podnikovém prostředí získávají čím dál tím větší prostor technologie jako cloudy, umělá inteligence nebo low-code. Ale i další.
„Dnešní společnost klade velký důraz na efektivitu, což urychluje vývoj IT technologií, zejména v oblasti BI (business inteligence) a AI (umělé inteligence),“ říká CEO společnosti Seyfor Martin Cígler a dodává: „V tomto roce, stejně jako v těch následujících, tak předpokládám další výrazný posun směrem ke cloudu, masivní rozvoj umělé inteligence i v aplikacích, pro které byla AI dosud příliš drahá, a, i díky cloudu, rozvoj business inteligence, data miningu, praktického užití IoT (Internet of Things).“ Kde a kdy ale takové technologie využít?
Zmíněné využívání cloudových technologií je na vzestupu, a to z dobrého důvodu. Cloud computing umožňuje ukládání a přístup k datům a aplikacím přes internet, nikoli na místním počítači nebo serveru. To může zlepšit efektivitu jako například při snížení potřeby fyzické infrastruktury. Údržba serverů a datových center může být velmi nákladná a provoz lze zvyšovat či snižovat dle reálné potřeby.
Dalším důvodem, proč společnosti využívají cloud, je vyšší spolehlivost a dostupnost. Poskytovatelé cloudu mají obvykle více datových center umístěných v různých regionech, což může pomoci zajistit dostupnost jejich služeb i v případě, že jedno datové centrum vypadne z provozu v důsledku přírodní katastrofy nebo jiné události.
Umělá inteligence proniká do stále více odvětví a IT není výjimkou. Umělou inteligenci lze využít ke zlepšení celé řady procesů, jako je analýza dat, zákaznický servis, a dokonce i kybernetická bezpečnost. S tím, jak bude AI stále pokročilejší, bude i nadále hrát v IT průmyslu významnou roli. Vedle snížení nákladů díky automatizaci nabízí AI výraznou pomoc při personalizaci (například v cílení marketingových kampaní) nebo při samotné identifikaci trendů a vzorců.
Algoritmy umělé inteligence lze použít také k rychlé a přesné analýze velkého množství dat, což malým společnostem uvolní čas a zdroje. Nebo si mohou jednotlivci pomoci k předvídání budoucích trendů a vzorců v datech, což pomáhá při plánování a přípravách na budoucí události, inovace nebo větší přestavby.
Velkou věcí, kterou se zabývá čím dál tím více společností, je Internet věcí (IoT), což je označení rostoucí sítě zařízení připojených k internetu, která spolu mohou komunikovat a vyměňovat si data. „Internet věcí bude hrát čím dál větší roli s pokračující ekologickou krizí. Umožní například vznik nových inteligentních budov. K dispozici tak snad brzy budeme mít nejmodernější (nejen) kancelářské prostory, které budou uživatelsky komfortní, ale zejména provozně efektivní a nákladově úsporné,“ říká Cígler.
Toto propojení ale začíná u jednoduchých systémů, jako jsou například chytré termostaty. Samozřejmě s přibývajícím počtem propojených zařízení se zvyšuje potenciál pro sběr a analýzu dat, což může vést k efektivnějším procesům a lepšímu rozhodování. A použití se neomezuje pouze na správu budov, efektivní využití IoT je patrné i ve zdravotnictví, kdy mohou lékaři konstantně sledovat pacienty. Nebo v zemědělství, kdy se budou senzory Internetu věcí používat k optimalizaci produkce plodin a ke zlepšení hospodaření s vodou a zdroji.
V neposlední řadě se v podnicích stále častěji využívá koncept low-code. Když se před devíti lety objevil poprvé, svět informačních a komunikačních technologií se posunul dopředu mílovými kroky. Trh se za dekádu rozrostl a vývoj aplikací bude už brzy z většiny probíhat právě na platformách s low-code. Ty dokážou ušetřit čas, snížit náklady a zlepšit způsob nakládání se zastaralými nebo nevýhodnými technologiemi.
Tím nabídnou zcela agilní vývoj, přitom není potřeba zkušených seniorních programátorů, naopak je dán prostor pro modeláře s určitým know-how nabytým během relativně krátkého času. Mohou tak udělat víc práce, zvýšit množství vyvíjených aplikací, snížit opakování některých procesů, flexibilně reagovat na potřeby trhu a v konečném důsledku snížit náklady. Samozřejmě low-code se nevyplácí aplikovat za každou cenu, ale třeba pro tvorbu podnikových aplikací, jako jsou systémy pro řízení pracovních postupů a řízení vztahů se zákazníky, se hodí výtečně.
