„Nejvyšší vedení podniků dospěla do bodu, kdy jsou strategie digitálního byznysu a celková byznysová strategie v podstatě jedno a totéž,“ říká význačný analytik a viceprezident výzkumu Gartneru Jorge Lopez. „Přestože CIO dosáhli značného pokroku při využívání technologií pro optimalizaci provozu, pro dosažení strategických obchodních cílů, jež členové bordů od digitálních investic očekávají, to nestačí.“
„Nejvyšší vedení podniků dospěla do bodu, kdy jsou strategie digitálního byznysu a celková byznysová strategie v podstatě jedno a totéž,“ říká význačný analytik a viceprezident výzkumu Gartneru Jorge Lopez. „Přestože CIO dosáhli značného pokroku při využívání technologií pro optimalizaci provozu, pro dosažení strategických obchodních cílů, jež členové bordů od digitálních investic očekávají, to nestačí.“
„S tím, jak podniky musejí čelit v podstatě neutuchajícím otřesům, začínají členové bordů hledat nové obchodní příležitosti právě v souvislosti s otřesy a riziky, jimž jejich podniky čelí. CEO a CIO si budou muset tento způsob uvažování osvojit, neboť technologie hrají při úspěšném rozvoji podniku stále významnější roli.“
Tyto a další výsledky a postřehy z průzkumu 2023 Gartner Board of Directors Survey uskutečněného mezi 281 respondenty ze Severní Ameriky, Evropy a Asijsko-pacifického regionu budou prezentovány příští týden na konferenci Gartner IT Symposium/Xpo 2022 v Barceloně.
Odpovědnost za řízení a rozvoj digitálního byznysu přechází na CEO
Členové bordů uvedli v průzkumu jako primární lídry, odpovědné za rozvoj iniciativ digitálního byznysu, generální ředitele (CEO) – označilo je takto 28 % respondentů – následovali CTO a CIO s 19 % a 14 %. „V minulosti se nejvyšší vedení podniku obracelo na IT oddělení, aby vedlo rozvoj digitálního byznysu,“ vysvětluje význačný VP analytik Gartneru Partha Iyengar. „Nicméně s ohledem na makro a strategická očekávání, jež nyní představenstva podniků v souvislosti s digitálním byznysem mají, nyní oprávněně očekávají, že za jeho úspěch bude odpovídat přímo CEO, podobně jako generální ředitelé odpovídají za splnění cílů v oblasti tržeb či růstu podniku.“
Členové představenstev stále častěji pokukují po „revolučních“ či „průlomových“ technologiích, jež by mohly pomoci rozvoji digitálního byznysu a úspěchu podniku. Čtyřicet procent z nich například považuje umělou inteligenci a strojové učení za nezbytné pro úspěch digitálního podnikání své organizace (viz graf). „Správní rady se věnují i otázkám, jako je modernizace a vylepšení základních nástrojů typu ERP či CRM,“ říká Lopez. „Ty existující jsou často složité a rigidní, zatímco podniky potřebují agilitu a dynamiku.“
Představenstva zvyšují svou ochotu riskovat
Nezbytnou součástí digitální akcelerace je ochota riskovat. Průzkum ukázal, že 64 % předsedů představenstev plánuje zvýšit svou ochotu riskovat až do roku 2024, jde o nárůst o sedm procentních bodů oproti průzkumu z předchozího roku. „Nejvyšší vedení chápe, že rozhodování v turbulentním podnikatelském prostředí vyžaduje podstupovat vyšší míru rizika,“ říká Lopez. „Schopnost podstupovat riziko je rozhodující pro udržení konkurenceschopnosti a zvýšení rychlosti inovací.“
Mnohá představenstva také rozšiřují své chápání úspěšného digitálního byznysu a zaměřují se na „digitální ekonomickou architekturu“ – plných 71 % předsedů představenstev uvádí, že se o rozvoj takovéto ekonomické struktury snaží nebo jej plánuje. Digitální ekonomická architektura (DEA – Digital Economic Architecture) je přístup, kterým mohou nedigitálních podniky dosáhnout podobných ekonomických přínosů v oblastech, jako jsou růst, profitabilita, tržní kapitalizace či hodnota značky, jakých dosáhli digitální obři se svými „digitálně nativními“ obchodními modely.
„Vývoj od tradičního kvartálního zaměření na výnosy k zaměření dlouhodobějšímu nicméně vyžaduje zásadní změnu myšlení,“ dodává Iyegar. „Představenstva musejí identifikovat a využít nové zdroje pro výrobu a tvorbu hodnoty, což opět vyžaduje vyšší míru akceptace, či dokonce vyhledávání rizika.“
