Poslední objednávky na procesory Itanium 9700 přijme společnost Intel v lednu 2020. Zákazníkům je bude dodávat do července 2021. Po tomto termínu skončí zhruba 20letá epocha architektury IA-64, za jejímž zrodem stály firmy Hewlett-Packard a Intel.
Procesory Itanium dnes do svých serverů nasazuje jediný výrobce. Jde o firmu HP Enteprise, která vznikla rozdělením společnosti HP v roce 2014. Itania využívá ve své serverové řadě Integrity Superdome. Tyto stroje pracují s operačním systémem HP-UX. Společnost HPE ukončí produkci řady Integrity Superdome s čipy Itanium v roce 2021. Další čtyři roky pro ni hodlá poskytovat podporu.
Nejnovější rodiny serverových procesorů Itanium nese číselné označení 9700. Tvoří ji čtyř a osmijádrové čipy, které pracují s architekturou IA-64. Práce na ní zahájily společnosti Intel a HP již v roce 1989. Využily v ní koncept zvaný EPIC – Explicitly Parallel Instruction Computing. Jak jeho název napovídá, vývojáři chtěli na místo převažujícího sériového zpracování instrukcí, jež do značné míry limitovalo výkon, zavést simultánní, resp. paralelní přístup.
Rozhodování o postupu či řazení výpočtu bylo, na rozdíl od tzv. spekulativního výkonu příkazů, svěřeno kompilátoru. Ten dodává procesoru jasné informace pro simultánní zpracování nezávislých instrukcí. První generace čipů Itanium zvládala šest paralelních „vláken“, současné dvanáct.
V některých operacích architektura IA-64 výrazně překonávala své předchůdce a konkurenty. Šlo například o náročné výpočty s plovoucí desetinnou čárkou. Problémy se ovšem objevily v případě běžných operací s celými čísly. Vývojáři poměrně často nedokázali nastavit anebo určit vzájemné závislosti. Tím se komplikovala činnost kompilátoru, jenž paralelní výpočtová vlákna procesoru předkládá. Na některé hodnoty čip čekal neúměrně dlouho, protože je díky fixní posloupnosti operací neměl, a ani nemohl mít, předem připraveny ve vyrovnávací paměti.
V obecných úlohách, resp. aplikacích tedy Itania nepřinesla očekávané navýšení výkonu. První generace přinesla kompatibilitu s instrukční sadou IA-32. Zpracování ovšem rychlostně zaostávalo za běžnými čipy x86. Řada podniků pro přechod mezi 32 a 64bitovými aplikacemi posléze zvolila cestu rozšíření architektury IA-32, s nímž pod názvem AMD64 přišla společnost AMD. Tento standard byla nakonec nucena akceptovat i firma Intel.
Procesory Itanium obohatily svět procesorů o řadu technologií, jež dnešní čipy využívají.
