Nová generace bezdrátových sítí postavená na zařízeních s podporou standardu 802.11ac stále častěji míří vstříc reálnému provozu do malých kanceláří i domácností. Jaké jsou přesné vlastnosti nejnovějšího síťového standardu? Kdy má smysl upgradovat? To se dočtete právě zde...
Na rozdíl od starších technologií funguje 802.11ac pouze v pásmu 5 GHz. To nabízí vyšší množství kanálů a zároveň v něm operuje méně zařízení, takže samotný přenos dat není tolik rušen jako v pásmu 2,4 GHz. Samotné připojení v důsledku toho vykazuje mnohem vyšší stabilitu.
V rámci kompatibility se staršími zařízeními nabízí výrobci ve svých směrovačích většinou také další standardy, jako je 802.11n či g v pásmu 2,4 GHz. Moderní zařízení tak mohou pracovat v „čistším“ pásmu 5 GHz s lepší propustností a zároveň je zachována kompatibilita i pro starší bezdrátová zařízení.
Novinkou v 802.11ac je také použití modulace 256-QAM a zvětšení šířky kanálu až na 160 MHz. K vyšší propustnosti přispěla rovněž možnost použití až 8 souběžných streamů pro přenos dat, což je dvakrát více než u 802.11n.
Technologických rozdílů obecně existuje nespočet, i přesto je však 802.11ac v pásmu 5 GHz plně kompatibilní se standardy 802.11a 802.11n. Starší zařízení pracující v pásmu 2,4 GHz sice kompatibilní nejsou, ale výrobci směrovačů s 802.11ac nenechávají nic náhodě a integrují do svých zařízení i starší moduly pro pásmo 2,4 GHz. S připojením staršího notebooku či smartphonu k novému zařízení s 802.11ac tak nebudete mít žádný problém.
Obecně lze říci, že přenosové rychlosti a dosah standardu 802.11ac jsou výrazně vyšší než v případě sítí založených na 802.11n. V praxi jsme při práci v kanceláři na vzdálenost zhruba 15 metrů zaznamenali dvojnásobný nárůst přenosové rychlosti z 200 Mbit/s na úroveň 400 Mbit/s. V méně odlehlých místech, kde se navíc v cestě vyskytuje méně překážek, bude zrychlení ještě výraznější.
Zajímavé zlepšení přichází i v oblasti maximálního počtu obsluhovaných klientů. Zatímco u předchozí generace 802.11n bylo při konfiguraci 3x3 MIMO na frekvenci 40 MHz možné obsloužit 30 – 40 klientů, u 802.11ac toto číslo při stejném nastavení roste až na 90 – 100 klientů.
V roce 2013 běžel standard 802.11ac ve své zkušební fázi (oficiálně byl spolu s finálními parametry schválen až počátkem roku 2014) a maximální propustnosti jednotlivých hi-tech modelů dosahovaly hodnoty 1,3 Gbit/s. V současné době lze reálně zakoupit směrovače s propustností až 1,9 Gbit/s. Teoreticky může propustnost bezdrátové sítě u standardu 802.11ac dosáhnout až závratných 6,77 Gbit/s, na taková zařízení si ale budeme muset ještě několik let počkat.
Pokud plánujete koupi nového směrovače, určitě se na novinky s podporou 802.11ac zaměřte. Reálná propustnost stejně jako u jakékoli Wi-Fi technologie sice nedosahuje papírových hodnot (např. kvůli režii přenosu či rušení signálu), zlepšení v oblasti rychlosti, kapacity a dosahu bezdrátové sítě jsou však nesporná.
Z pohledu poměru cena/výkon se aktuálně nejvíce vyplatí modely ze střední výkonnostní třídy (kolem 2000 Kč včetně DPH), které nabízejí nadprůměrnou výbavu a díky tomu výborný poměr cena /výkon. Kromě USB portů se zpravidla dočkáte i integrovaného gigabitového přepínače či šikovné mobilní aplikace pro správu a monitoring zařízení.
Náročnější uživatelé pak mohou sáhnout i po hi-tech zařízeních, která přinášejí již skutečně vysoké provozní rychlosti a ani jejich cena není závratná (cca 3800 Kč včetně DPH).
Nezapomeňte také, že pro maximální výkon v AC budou potřebovat upgrade rovněž koncová zařízení, např. v podobě notebooků, které si dnes se standardem 802.11ac běžně neporadí. Dočasným řešením může být pořízení externího Wi-Fi modulu. Ve střednědobém horizontu se o rychlost rozvoje standardu 802.11ac rozhodně neobávejte – podle analytiků jej bude již v roce 2015 podporovat kolem 70 % vyprodukovaných smartphonů.
Martin Rak, distribution channel sales manager CZ and SK, TP-LINK
