Až 80 % podniků z žebříčku Fortune 1000 bude letos podle společnosti Gartner využívat některé služby založené na cloud computingu a 20 % z těchto firem nebude mít ve vlastnictví žádné IT vybavení. Podle Goldman Sachs Research již 56 % dotazovaných firem zahájilo implementaci cloudu a 24 % je ve fázi jejího plánování. Jak to tedy letos bude s veřejným cloudem?
Přesun směrem ke cloudu, minimálně u těch největších firem, vypadá podle analytiků jako jednoznačný a neodvratitelný trend. Podle Goldman Sachs Research jsou pro firmy klíčovými motivátory pro využití cloudu hlavně lepší využití zdrojů, snížení nákladů na údržbu a lepší sladění využívání IT s obchodními potřebami firmy.
Roman Cabálek, generální ředitel českého Microsoftu, na loňské prosincové on-line
konferenci Den ve veřejném cloudu dodal i další argumenty. Z jeho pohledu existuje šest klíčových argumentů pro přechod do cloudu – flexibilní škálovatelnost, automatická správa služeb, vysoká dostupnost, snadný přístup a využití služeb dle potřeby, multi-tenance – tedy softwarová architektura, kdy jedna instance serverového software slouží více organizacím/divizím/oddělením – a zaměření na oblasti s vysokou přidanou hodnotou.
Své ke cloudu, tentokrát nikoliv z pohledu zákazníků, ale z pohledu dodavatelů ICT řešení, říká i Forrester Research: „Sečteno a podtrženo: Inovátoři získají významné výhody. To znamená, že v době, kdy je cloud computing čím dál více využíván, zasluhuje vaši plnou pozornost jako alternativní platforma pro obchodní aplikace.“
Pravdou je, že výše uvedené průzkumy se týkají hlavně těch větších firem, které nezbytně potřebují i většinu z těch šesti hlavních výhod, které zmiňuje Cabálek. Pro menší firmy je cloud zajímavý zejména v některých specifických případech, kdy klasická IT infrastruktura jednoznačně selhává a/nebo je výrazně dražší. Zmínit můžeme hlavně čtyři modelová schémata zátěže.
Prvním z nich je tzv. schéma „Zapnuto a Vypnuto,“ kdy dochází k dávkovému zpracovávání dat třeba jen jednou na konci měsíce. Kupovat si pro něj výkonnou infrastrukturu, která většinu měsíce bude jen někde ležet a ten jeden den v měsíci bude mít zase malý, kompromisní, výkon, je totiž neekonomické.
Dalším schématem je „rychlý růst,“ kdy firma očekává, že požadavky na její IT infrastrukturu porostou velice rychle. To se typicky týká on-line aplikací, včetně např. e-shopů, které se rozjíždějí a zátěž i počet zákazníků jim v počátcích může růst exponenciálně a hlavně ze dne na den.
Právě typicky e-shopů, a nejen těch, se týká i další schéma „předpokládané špičky,“ kdy před Vánoci vzroste objem návštěvníků, zákazníků i prodejů třeba i na několikanásobek ročního průměru, aby v lednu zase poklesl na původní hodnotu.
Posledním, možná trochu méně častým, ale o to záludnějším příkladem jsou pak „nepředpokládané špičky,“ kdy řadu měsíců bez problémů fungujete se stávajícími kapacitami a najednou na den, dva, tři vyskočí z nějakého někdy dokonce i neidentifikovatelného důvodu zátěž třeba na pětinásobek. „Cloud vám v tomhle dává jedinečnou možnost opravdu flexibilní reakce. Nemusíte honem objednávat servery ani se hnát hned dokoupit další paměť do serveru, která vám vzápětí bude třeba k ničemu. Prostě jen párkrát kliknete a na hodinu, den, týden nebo měsíc přikoupíte pár dalších virtuálů a máte vyřešeno. Když jich bude málo, přikoupíte další, když už nebudou potřeba, tak je zase deaktivujete,“ vysvětluje Ondřej Štrba, Platform Strategy Advisor – Windows Azure, z českého Microsoftu.
Na cloud se dá však dívat i z trochu jiného, spíše vývojářského, pohledu. „Cloud je jedinečná příležitost, jak dostat vaši aplikaci do celého světa z jednoho prostředí a přitom díky síti proxy serverů v rámci Content Delivery Network stále s nízkou latencí. Je to jedinečný nástroj, který vám nabídne možnost velice rychle expandovat po celém světě, aniž byste se museli starat o nějaké objednávky hardware, jeho instalaci a konfiguraci,“ říká Jakub Lenemayer, SSP Platform v českém Microsoftu.
U cloudu platíte vždy jen za to, co odebíráte. V účetní praxi navíc až potom, co to odeberete, tedy až potom, co jste si na to vydělali. Díky své architektuře vám přitom cloud nabízí jedinečnou možnost velice rychlé expanze, a to nejen lokálně, ale u globálních hráčů s datovými centry po celém světě i globálně. I v dnešní době gigabitových linek je totiž třeba mít na paměti fyzikální zákony a „pomalost“ světla, která může při obsluze např. japonských zákazníků ze serveru v Praze činit nepříjemné problémy. Cloud je tak vlastně novou ekonomikou jak pro vývojáře, tak pro ty, jejichž business je závislý na počítačích a internetu.
(Více o trendech ve veřejném cloudu se dozvíte ze záznamu výše zmíněné on-line konference Den ve veřejném cloudu. Pro zobrazení webcastu je nutná registrace na každý seminář zvlášť, link pro shlédnutí záznamu obdržíte na zadanou emailovou adresu (je možné použít již existující LiveID účet); zde například: Zahájení konference, Keynote - Veřejný cloud od Microsoftu druhým rokem na českém trhu.)
Robert Havránek, Microsoft
