Předpokládejme, že jste již přijali za svá hlavní obecná doporučení týkající zvýšení efektivity datových center, jako je maximální využití virtualizace serverů, zvýšení teploty vzduchu používání ke chlazení nebo automatizace procesů. Jaké jsou další kroky, které ještě můžete podniknout na dalších úrovních IT infrastruktury?
Jestliže se v článku Jak ušetřit elektrickou energii v datovém centru věnujeme především o obecných opatřením, o kterých se hovoří již delší dobu, zde se podíváme také na ta, která z ekonomických důvodů dávají smysl až v posledních letech. Vybrali jsme pro vás tři: Jedním z nich je třeba nahrazení klasických pevných disků disky SSD, dalším pak širší využití stejnosměrného napájení místo střídavého.
SSD disky v datovém centru. Foto: IntelAčkoli stále platí, že je cena za uložený gigabajt dat u SSD významně vyšší než u klasických pevných disků, výhody jejich využití v datovém centru mohou tuto nevýhodu vyvážit. I proto se lze dnes již poměrně často setkat s nasazením SSD třeba i u tuzemských poskytovatelů hostingových služeb, a to i u těch, kteří sázejí na nízkou cenu svých služeb.
Významnou výhodou SSD disků je nejen jejich rychlost, ale také nižší spotřeba elektrické energie a nižší produkce tepla. Pokud jde o spotřebu, podle zatížení a způsobu použití bývá uváděn poměr 1:3 až 1:10 ve prospěch SSD. Odpovídajícím způsobem je pak nižší i tepelné vyzařování.
Spolu s využitím technik pro optimalizaci ukládání dat (deduplikace, komprese, storage tiering apod.) lze díky nasazení SSD – které samozřejmě nemusí být plošné, ale odpovídající druhu ukládaných dat – významně ušetřit na provozních nákladech.
Využití SSD s sebou rovněž přináší – s ohledem na vyšší výkon těchto disků - možnost využívat jiných typů RAID než dosud. To v praxi může znamenat, že tam, kde byly dodatečné disky potřebné jen k dosažení odpovídajícího výkonu, se bez nich nyní obejdete, resp. výsledné RAID řešení bude k dosažení požadované spolehlivosti a výkonu vyžadovat méně diskových jednotek.
A pokud je tu řeč o discích, stojí ještě za to dodat, že i pokud z nějakého důvodu o SSD zatím odmítáte uvažovat, nebo je nasazujete jen ve velmi omezeném rozsahu, možná se vám vyplatí nahradit i stávající starší disky úspornějšími zařízeními nové generace.
Řešení s 380 V (DC). Zdroj: EPRIJak známo, elektrická energie je dodávaná ve formě střídavého napětí a to je v datovém centru v napájecích zdrojích jednotlivých systémů převáděno na stejnosměrné. Podobně je střídavé napětí převáděno na stejnosměrné rovněž v záložních zdrojích napájení – odkud je ovšem poskytováno odběrným místům po další konverzi opět jako střídavé.
Institut EPRI (Electric Power Research Institute) již před několika lety vydal studii, podle které lze v případě, že se v datovém centru střídavé napětí na vstupu převede na stejnosměrné a poté se pracuje již jen s ním, ušetří v průměru cca 15 % energie. Na schématu EPRI na této stránce můžete nahoře vidět klasické řešení, dole pak navrhované řešení se střídavým napětím 380 V.
Podle materiálů EPRI je dané řešení vhodné pro velká datová centra a v případech, kdy je k dispozici vybavení schopné standardně pracovat s danými parametry napájení. Jestliže ještě před několika lety se o řešení označovaném prostě 380VDC hlavně mluvilo a probíhalo testování, nyní již jsou k dispozici definice standardů ETSI (European Telecommunications Standards Institute), a to například EN 300 132-3-1 a EN 301 605. Masovější využití tohoto způsobu napájení je tak snad konečně na dosah.
Jakkoli může znít tato rada jako samozřejmost, ne všude je skutečně samozřejmostí. Datové centrum se typicky skládá z velkého množství prvků – od výpočetních systémů přes ty úložné až po podpůrnou infrastrukturu a optimální sladění všech těchto prvků může přinést významné úspory energie. A nejde jen o úsporu elektrické energie, ale také práce, samozřejmě.
Využití virtualizace a technologií cloudu obecně umožňuje spolu s monitorováním vytížení jednotlivých prvků infrastruktury datového centra sdružovat výpočetní zátěž na vybraných strojích a vypínat ty nevyužité, přičemž totéž platí pochopitelně nejen pro výpočetní prostředky, ale v odpovídající míře rovněž pro síťovou infrastrukturu nebo pro systémy ukládání dat.
Jakkoli může znít implementace automatizačních řešení jako komplikovaný úkol – a nelze nepřipustit, že jím do značné míry skutečně je – výhodou je, že lze na trhu dostupná řešení mnohdy pořizovat a implementovat postupně. Začít lze třeba s automatizací infrastruktury datového centra a poté řešit automatizaci cloudu a aplikací. Jakkoli největší přínosy lze čekat v okamžiku, kdy je automatizován celek, možnost realizovat celý projekt postupně činí prvotní rozhodnutí snazším.
Analytici společnosti Gartner předpovídají, že analytické nástroje se letos stanou všudypřítomnými. Vzhledem k velkým objemům dat generovaným sociálními sítěmi, technologiemi internetu věcí i dalšími, půjde o jediný reálný způsob, jak se s velkým objemem dat srovnat. I když patrně nelze čekat, že tyto nástroje významně pomohou v současných datových centrech, do budoucna je lze brát jako další prvek automatizace, který by měl přispět nejen k efektivnějšímu byznysu, ale právě také k efektivnějšímu řízení dat v rámci datových center.
Samostatnou – ale s automatizací datových center úzce související - kapitolou je pak využití řešení pro SDDC (Software-Defined Data Center), jejichž implementace by měla dát datovým centrům novou úroveň flexibility.
Efektivitou se dnes snad více než kdy dříve zaklíná kde kdo – a nejinak je tomu v oblasti datových center,...
