Informace o neustálém zrychlování růstu objemu vytvořených dat jsou evergreenem, ale jak rychlý ten růst ve skutečnosti je? A jaký vývoj lze čekat v blízké budoucnosti? Analytici se shodují, že se objem dat ročně vygenerovaných na celém světě každých 12 měsíců zdvojnásobuje a jejich růst rozhodně nepoleví – mimo jiné i v souvislosti s nástupem takzvaného internetu věcí. Roste ale stejně rychle i objem instalovaných úložných systémů?
Studie EMC Digital Universe vycházející z údajů IDC tvrdí, že mezi lety 2013 a 2020 vzroste objem vygenerovaných dat 10× – z 4,4 bilionů gigabajtů (zettabytes) na 44 bilionů gigabajtů (zettabytes). Podle analytiků IDC se pak počet drobných zařízení (mimo běžná PC, tablety, chytré telefony apod.), která mají potenciál být připojena k internetu, blíží 200 miliardám, přičemž 7 % (14 miliard) je již k této síti připojených a komunikuje přes ni.
Objem dat ze zmíněných připojených zařízení představuje 2 % všech dat, která dnes na světě vznikají, a IDC odhaduje, že do roku 2020 počet připojených zařízení vzroste na 32 miliard a budou generovat 10 % celosvětových dat. Těmito zařízeními přitom budou podle analytiků IDC nejrůznější věci – od inteligentních automobilů přes hračky a vybavení domácnosti až po průmyslová zařízení nebo třeba psí obojky.
Pro uložení vytvořených dat jsou pochopitelně nezbytné odpovídající úložné systémy. Podívejme se tedy, jak se daří těm. Podle analytiků společnosti Gartner v loňském roce vzrostl obrat na trhu s externími diskovými úložnými zařízeními (ECB, External Controller-Based Disk Storage) o 1,4 % na 22,5 miliardy amerických dolarů. Za nízkým růstem, nejnižším od poklesu v roce 2009, vidí analytici stále nejistou makroekonomickou situaci především v Severní Americe, EMEA a regionu Asie/Tichomoří.
Ještě horší situace byla pak podle analytiků IDC situace ve střední a východní Evropě s meziročním poklesem obratu o 1 % (2,6 % v posledním čtvrtletí). Jedním dechem je ovšem třeba dodat, že díky stálému poklesu ceny za gigabajt uložených dat to i tak znamená mírný nárůst kapacity prodaných zařízení. Hlavní trojice výrobců, EMC, HP a IBM tu přitom mají cca 75 % trhu, přičemž vede EMC, podle analytiků především díky řešením Isilon, HP se pak daří s produkty 3PAR StoreServ a IBM s produkty v tzv. entry level segmentu.
Ačkoli v loňském roce zaznamenal trh s ECB jen velmi mírný růst, ve čtvrtém čtvrtletí se konečně blýsklo na lepší časy při meziročním růstu o 5 %. Meziroční růst obratu zaznamenalo podle analytiků Gartneru více firem, ale jen EMC a HP porazily trh; pomyslnou první příčku žebříčku pak obsadilo HP, a to zřejmě díky kladnému přijetí platforem 3PAR StoreServ a StoreOnce. EMC se pak dařilo především s inovovanou nabídkou produktů VNX a Data Domain. Ztráty podílu na trhu pak podle stejného zdroje naopak zaznamenaly Dell, IBM a Oracle.
Vraťme se ale ještě na chvíli k výše citované studii EMC: Jestliže v současnosti vzniká 60 % dat v digitálním světě na takzvaných rozvinutých trzích, jako jsou Německo, Japonsko či Spojené státy, do roku 2020 se tento podíl výrazně změní, a to ve prospěch rozvíjejících se trhů - především Brazílie, Číny, Indie, Mexika a Ruska, které budou produkovat většinu dat.
Pokud jde o ukládání dat do cloudu, jejich podíl se prý během 7 let cca zdvojnásobí: V roce 2013 méně než 20 % dat v digitálním světě nějakým způsobem prošlo cloudem, do roku 2020 jich prý bude 40 %.
Aby měla data pro byznys co nejvyšší přínos, měla by být snadno dostupná a být updatována v reálném čase. Jen část dat je samozřejmě významná, ta je třeba identifikovat. Firmy pak musejí definovat svou politiku ohledně dat, zajistit příslušnou hardwarovou infrastrukturu (vlastní nebo formou služby) i příslušný software pro jejich efektivní zpracování. A potřebují samozřejmě příslušné know-how.
Studie EMC rovněž upozorňuje, že růst objemu dat je rychlejší než růst kapacity úložišť, jinými slovy, že veškerá volná (tedy nevyužitá) kapacita všech úložišť na světě roste pomaleji než objem generovaných dat. V roce 2013 by volná kapacita úložišť dokázala pojmout pouze 33 % dat digitálního světa. Do roku 2020 to prý bude méně než 15 %. Nicméně většina vznikajících dat je jen přechodná (například videostreamy ze služeb Netflix či Hulu, herní interakce na Xbox ONE, digitální televize atd.) a nevyžaduje tedy dlouhodobé ukládání.
Analytici IDC upozorňují, že ačkoli objem generovaných dat stále roste, vývoj na trhu ovlivňuje také řada dalších faktorů – kromě již zmiňované makroekonomické situace třeba také politická nestabilita v některých částech Evropy – a v souvislosti s ekonomicky hubenějšími uplynulými roky také sklon pečlivěji plánovat potřebnou úložnou kapacitu. Právě poslední zmiňovaný faktor znamená, že se nyní snižuje objem nevyužité kapacity úložných systémů – a jakmile rezervy poklesnou pod přijatelnou úroveň, kterou ovšem nelze objektivně stanovit, investice do nové kapacity opět zaznamenají výraznější růst.
Explozivního růstu objemu vytvářených dat jsme si všichni vědomi, stejně jako základních faktorů, které k němu vedou. Jaký vývoj ale...
