Stále více chytrých zařízení, ze kterých získáme potřebné informace, 3D tisk zvládající výrobu elektronických prvků i široké škály dalších produktů, inteligentní stroje... To je jen několik vizí, se kterými přicházejí analytici společnosti Gartner, když mluví o vývoji v IT a jeho dopadech na naše životy i byznys. Nejde přitom o vize nijak vzdálené...
Foto: PixabayStalo se již tradicí, že analytici společnosti Gartner zveřejňují přehled nejvýznamnějších strategických technologických trendů pro nadcházející rok. Nejinak je tomu ani pokud jde o rok 2016. Dodejme, že Gartner definuje strategický technologický trend jako faktor, který může mít zásadní dopad na firmy i další organizace, na IT jako celek i na koncové uživatele.
My jsme pro vás některé z těchto technických vizí doplnili ještě informacemi z dalších materiálů společnosti Gartner, které zmiňují konkrétní dopady na naše životy a podnikání v nejbližších letech.
Stále poroste počet zařízení, ze kterých jsme schopni přistupovat k aplikacím a informacím, komunikovat s lidmi, vládními organizacemi i firmami. Tato síť zařízení (Device Mesh) zahrnuje nejen chytré telefony nebo nositelnosti (wearables), ale stále častěji i chytrou spotřební elektroniku, chytré automobily nebo senzory internetu věcí.
Sítě s mnoha zařízeními, která mohou lidé používat, vytvoří nový druh uživatelského zážitku. Ať už jde o virtuální realitu nebo rozšířenou realitu, ale třeba i o "prostou" všudypřítomnost přístupu k informacím. Zásadním prvkem nové uživatelské zkušenosti by ale měla být schopnost "proplouvání" mezi různými produkty při zachování kontinuální uživatelské zkušenosti - se stálým rozhraním, s jednotným přístupem apod.
Příští rok se podle Gartneru prodá téměr půl milionu 3D tiskáren, cca dvojnásobek oproti množství předpovídanému na rok 2015. Pokroky ve 3D tisku umožňují používat stále širší škálu materiálů, a to včetně niklu, uhlíkových vláken, skla, vodivého inkoustu, farmaceutických nebo bilogických materiálů. Tyto inovace zvyšují rozmanitost produktů, které lze prostřednictvím 3D tiskáren vyprodukovat a současně s tím i poptávku po těchto zařízeních.
Vše v digitální síti tvoří, používá a přenáší digitální informace. Dávno přitom už nejde jen o text, obraz a zvuk, zahrnuta jsou data z nejrůznějších senzorů a vše bude možno interpretovat v odpovídajícím kontextu. Nové technologie umožní tato komplexní data lépe analyzovat a vytvářet sofistikovanější závěry.
V rámci pokročilého strojového učení (Advanced Machine Learning) se technologie hlubokých neurálních sítí (deep neural nets, DNNs) posouvají do roviny, kdy vznikají systémy schopné autonomního učení se a do jisté míry „vnímání“ daných výseků světa. Exploze dat znesnadňuje jejich efektivní analýzu, ale právě DNN řešení budou schopna přinést takovou míru automatizace zpracování dat, která povede k jejich výrazně efektivnějšímu využití. Analytici Gartneru také odhadují, že v roce 2018 bude pětina veškerého „byznys“ obsahu generována stroji.
Strojové učení dá vzniknout stále širšímu spektru chytrých strojů – včetně robotů, autonomních vozidel. osobních digitálních asistentů nebo digitálních poradců, kteří budou schopni fungovat autonomně – zcela, nebo z velké části. Fyzická zařízení si zpravidla získávají více pozornosti, nejprve lze ale čekat významný dopad ze strany těch softwarových – jako jsou Google Now, Cortana Microsoftu nebo Apple Siri. V roce 2020 se podle Gartneru pěti procent všech ekonomických transakcí aktivně zúčastní autonomní softwaroví agenti. A již o dva roky dříve bude celosvětově na 3 miliony zaměstnanců dohlížet robotický šéf.
Komplexnost digitálního byznysu a algoritmické ekonomiky spolu s rostoucím „průmyslem hackerů“ zásadně zvyšuje riziko pro bezpečnost organizací. I díky rostoucímu využití cloudových řešení se stávající ochrana perimetru a ochrana založená na pravidlech stanou neúčinnými. Pomoci má inteligentní bezpečnostní architektura, která se sama přizpůsobuje hrozbám, a to například díky pečlivé analýze chování různých entit v síti. Mimochodem – pokud jde o ona rizika – do konce roku 2018 prý zaznamená pětina chytrých budov nějakou formu digitálního vandalismu.
Digitální síť a chytré stroje, mají-li být efektivně využity, kladou významné požadavky na výpočetní architekturu organizací. Požadovanou kapacitu mohou podle analytiků dodat vysoce výkonné a velmi efektivní neuromorfní architektury. Ty stojí na FPGA (field-programmable gate arrays) a jsou schopny dosáhnout při slušné energetické efektivitě výkonu více než jeden teraflop. Systémy založené na využití neuromorfní architektury a FPGA budou fungovat podobně jako mozek živých organismů a umožní směstnat vysoký výpočetní výkon do malých a úsporných zařízení.
Monolitické aplikace s lineárním designem, realizované například v třívrstvé architektuře, budou stále více vyklízet pole volnějším přístupům k integraci – k architektuře aplikací a služeb. Pomohou tomu softwarově definované aplikační služby a výsledkem bude schopnost nabídnout vysoce škálovatelný výkon i pružnost. Významným prvkem distribuovaných aplikací bude architektura takzvaných mikroslužeb, výsledné řešení přitom může být jak v lokální IT infrastruktuře, tak v cloudu poskytovatelů.
Platformy internetu věcí jsou pak logickým doplňkem síťových aplikací a architektury služeb. Jde o základní sadu prvků pro stavbu, integraci, správu a zabezpečení prvků IoT. IoT se podle analytiků stane integrální součástí komplexní digitální sítě. Role jejích prvků budou velmi široké. Gartner například odhaduje, že v roce 2018 budou dva miliony zaměstnanců nosit zařízení sledující jejich zdravotní stav – jako podmínku pro to, aby byli v dané pozici vůbec zaměstnáni.
Náš první letošní speciál věnujeme především zásadním trendům v oblasti IT a také v IT bezpečnosti. Důraz přitom klademe na...
