Podnikový software se skládá z různých aplikací a jejich jednotlivé trhy se vyvíjejí odlišně, například pro ERP platí něco jiného než pro CRM. A to i v otázce způsobu provozování systému.
Většina podnikových řešení se dnes provozuje v podobě aplikací instalovaných na firemních serverech (on premise). Dle nedávného průzkumu společnosti IFS mezi řediteli podniků v USA je to dokonce více než 61 %. V současnosti však relativně rychle roste podíl řešení, které se poskytují formou cloudu, a to ať již jde o systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM), či plánování podnikových zdrojů (ERP). V některých případech zákazníci přistupují i k formě využití software jako služby (SaaS), což znamená změnu cenového modelu - namísto platby za softwarovou licenci zákazník objednává předplacenou službu. Je to však výhodné u všech typů aplikací?
Tento způsob provozu podnikového softwaru nevychází ze srovnání příliš dobře. Pronájem v dlouhodobějším horizontu pravděpodobně vyjde dráž než jednorázová platba za licenci. Řada analýz a rozborů odhaduje, že měsíční platba za provoz se oproti platbě za licenci přestává v průměru vyplácet už při řešení provozovaném tři roky. ERP řešení se přitom často používá i 10 let nebo více a firmy nemají potřebu ho měnit, protože stále poskytuje přidanou hodnotu – a pokud se do řešení „nevrtá“, nese s sebou jeho další provoz často i nízké náklady. U SaaS se do podobného stavu nikdy nedospěje, jakmile se za pronájem platit přestane, firma ho musí přestat používat.
Ilustrační foto: IFSAni automatizace aktualizací v modelu SaaS není vnímána jako jednoznačná výhoda. Samozřejmě, že přesunout starosti o údržbu softwaru na poskytovatele služby znamená, že firma se může zaměřit na vlastní podnikání. Tento argument se používá často, ale jeho úskalí jsou zjevná; tak jako tak řeší základní vizi a samotné podnikání nejvyšší management firmy, nikoliv oddělení IT. Model SaaS s sebou nese přenesení odpovědnosti na poskytovatele, který ale sám se systémem nepracuje. Může se stát, že při automatizovaném přechodu na novou verzi se nepřevede důležité nastavení nebo nebude k dispozici potřebná funkcionalita či kompatibilita s dalšími aplikacemi. Některé z těchto (možná ne příliš reálných, ale jako reálné vnímaných) problémů přístupu SaaS platí i pro cloud (viz dále).
Jako nevýhoda SaaS architektury se často uvádí i zabezpečení. Ani tato obava nemusí odpovídat realitě; poskytovatel sice skutečně prodává přístup k jediné instanci softwaru více společnostem, nicméně implementováno by mělo být šifrování, kontejnery i další způsoby, jak od sebe prostředí jednotlivých zákazníků oddělit. Nicméně zákazníci bezpečnost jako problém chápou – především proto, že nad příslušnými procesy nemají sami kontrolu. Pro firmy z některých kritických oborů je sdílení aplikací s dalšími subjekty problematické z principu; i kdyby poskytovatel fakticky dokázal zajistit potřebnou úroveň zabezpečení, stále zde zbývá řada norem a regulačních předpisů, s nimiž práce v prostředí SaaS nemusí být kompatibilní.
Nicméně výše uvedená kritika SaaS řešení neplatí plošně. V určitých oblastech a pro zajištění specifických funkcí, jako je CRM, se podnikům tato forma již nyní zdá být zajímavá. Podobně jako CRM by jako služba mohla být ve větší míře poskytována i řešení pro řízení dodavatelských řetězců (SCM). U ERP řešení je jako výhodnější podoba ale jednoznačně vnímán privátní (soukromý) cloud.
Privátní cloud většinou znamená provoz v prostředí řízeném dodavatelem softwaru, nicméně za software se platí v podobě časově neomezené licence (software „patří zákazníkovi“). Při dlouhodobém používání, typicky u ERP systémů, samotní zákazníci vnímají privátní cloud jako výrazně výhodnější.
Respondenti nedávného průzkumu IFS na téma provoz informačních systémů pouze ve 20 % případů uvedli, že očekávají nárůst prodejů ERP řešení v podobě SaaS. Prostor pro ERP je zde omezený.
Shrnuto, přístup „software jako služba“ se hodí jen v některých případech:
Ať už se firmy budou rozhodovat v budoucnu spíše pro SaaS nebo cloud, podíl řešení on-premise klesne. Preferována budou prostředí, která dokáží nabídnout alespoň některé možnosti a funkce cloudu. Nicméně z hlediska větších implementací, kam patří určitě ERP systémy, sázíme spíše na přetrvání platby za licenci než na model předplatného. Znamená to pro zákazníka nižší celkové náklady na vlastnictví – zcela jistě v případě, kdy je příslušný podnikový software používán 10 let nebo více.
Privátní cloudy, které nabízejí dodávku aplikací i technickou podporu (řízené služby) a dokáží zajistit vysokou dostupnost řešení, vnímáme již dnes jako efektivní způsob nasazování podnikového softwaru. Zákazník se tak zbaví zodpovědnosti za celou řadu kritických funkcí a problémů s infrastrukturou, ať už jde o servery, operační systémy, databáze, údržbu aplikací nebo řešení chyb. V některých případech, např. u firem fungujících celosvětově (v mnoha časových pásmech apod.), může být výhodné, pokud péči o software a odpovídající podporu v maximální míře převezme třetí strana. Přitom si ale zákazník stále zachovává výhody neomezené licence softwaru, může své řešení přesouvat mezi různými typy cloudů (hybridní cloudy) a provozovat částečně i na vlastní infrastruktuře.
Volba mezi různými modely nasazení je samozřejmě primárně na zákazníkovi a dodavatelé podnikového softwaru jeho rozhodnutí respektují.
Pavel Bláhovec, ředitel obchodu IFS Czech
Když jsme před čtyřmi lety v našem prvním velkém speciálu zaostřili na Cloud computing, snažili jsme se především přinést jasné...
