Do výzkumných projektů zaměřených na porozumění kvantovým výpočtům investuje hned několik významných technologických firem. Google se netají spoluprací s organizací NASA a firmou D-Wave, Microsoft čerstvě uzavřel dohodu s spolupráci se specialistou na paměťové technologie společností Rambus.
Oznámená spolupráce firem Microsoft a Rambus má vyhodnotit paměťové požadavky budoucích kvantových systémů. Od nich si odborná veřejnost slibuje především významné zvýšení výkonu a současné snížení energetických nároků. Kvantové počítače dosáhly nejvýše experimentální fáze vývoje, ale zájem o ně roste. Gary Bronner, viceprezident Rambus Labs, tuto skutečnost vysvětluje blízkým dosažením výkonnostních limitů současných výpočetních architektur.
Společnost Microsoft průběžně investuje do výzkumných a vývojových projektů, které se věnují teoretickým a experimentálním přístupům k návrhu kvantových počítačů. Uplatňuje v tomto směru komplexní přístup, tj. pokrývá oblasti hardwaru, softwaru a dalších „elementů“. Aktuálně si k jednotlivým projektům zjevně hodlá zvát experty na některé z oblastí. V případě Rambusu jde o architekturu paměťových modulů. Podotkněme, že zájem obou firem se týká potenciálních a v dané chvíli teoretických modelů, jež by mohly zdokonalit paměťové schopnosti kvantových systémů.
Spolupráce obou firem avizuje spíše zvýšení zájmu o problematiku alternativních výpočetních modelů. Do uživatelské praxe se kvantové počítače v horizontu deseti let nedostanou. Firma, která je nabídne jako první, si podle komentátorů zajistí velmi slušnou a dlouhou perspektivu.
Kvantové počítače k výpočtům využívají kvantové částice, obvykle elektrony, a fyzikální jev známý jako kvantová superpozice (snad správný překlad). Díky ní by hravě překonaly výkon současných „digitálních“ systémů.