Podvodní datové centrum testovala vloni společnost Microsoft. S pomocí svého alternativního pojetí chce snížit latenci datových přenosů při obsluze klientů v pobřežních oblastech a současně zrychlit a usnadnit výstavbu datových center po celém světě. První prototyp nazvaný Leona Philpot vloni čtyři měsíce pracoval v Tichém oceánu asi kilometr od amerického pobřeží.
Návrh, vybudování a zprovoznění prototypu podmořského datového centra trval specialistům společnosti Microsoft zhruba rok. Modul nese pracovní označení Leona Philpot po jedné z postav herní série Halo pro konzoli Xbox. Na praktické nasazení modulu/kapsle došlo vloni mezi srpnem a listopadem. Konstrukční práce na modulu podvodního datového centra Microsoft zahájil koncem roku 2014.
Zástupci společnosti zdůrazňují, že experimentální projekt Natick, v jehož rámci probíhá výzkum podmořských datových center, zatím nelze hodnotit. Teoretických přínosů však nabízejí celou řadu. Praktické nasazení projektu by zrychlilo budování datových center, snížilo jejich cenu, zlepšilo obsluhu zákazníků a navíc jde o environmentálně udržitelný záměr.
Podvodní provoz by zajistil účinné chlazení a provoz na obnovitelné zdroje energie. Aktuálně výzkumníci zvažují integraci turbín, resp. přílivových energetických systémů. Vybudování datového centra by zabralo zhruba 90 dnů. První testy ukázaly, že k žádnému narušení mořského ekosystému v dané lokalitě nedošlo. Efektivně by podvodní datová centra mohla obsluhovat zákazníky, kteří žijí až 200 kilometrů od pobřeží. Má jít o polovinu světové populace.
Životní cyklus podmořského datového centra specialisté Microsoftu odhadují na 20 let. Na jeho konci by došlo k odstavení a recyklaci modulu. Současně zvažují pětiletý cyklus obnov provozovaného hardwarového vybavení. Jde o standardní životnost serverových systémů v podnicích. Podmořské datové centrum by posloužilo čtyřem cyklům.
Další fáze testování má proběhnout v příštím roce. Cílovou lokalitou se stane Florida nebo severní Evropa.
Internetové společnosti, a nejen ony, hledají nejrůznější lokality, do nichž by umístily svá datová centra. Například Facebook využívá severského klimatu ve švédském městě Lulea, v irském Clonee jej zase z velké části pohání větrnou energií, jíž přeměňuje na elektrickou. Datové centrum firmy Google ve finském městě Hamina využívá vodu z Finského zálivu pro chlazení.
