Desítky milionů zákazníků budou již brzy nakupovat v takzvané rozšířené realitě, mnozí další pak naopak bez použití displeje - jen prostřednictvím hlasových příkazů. Chytré algoritmy přispějí k lepší informovanosti zaměstnanců a chytré náramky k jejich lepšímu zdraví. To jsou vize blízké budoucnosti analytiků společnosti Gartner. A nabízejí i několik dalších.
Hlavní předpovědi společnosti Gartner pro rok 2017 a následující nabízejí podle zástupců této analytické firmy provokativní vizi toho, co by se mohlo odehrát v klíčových oblastech technologického rozvoje „Minulý rok jsme říkali, že digitální změny přicházejí rychle. Letos toto tempo ještě narostlo a spouští sekundární změny, které dopadají na lidi i technologie,“ vysvětluje Daryl Plummer, viceprezident a ředitel výzkumu v Gartneru.
Pojďme se tedy na trendy tak, jak je analytici Gartneru vidí, podrobněji podívat. Začneme u technologie tzv. blockchainu, která je známa především díky virtuální měně Bitcoin, a u jejích příslibů do budoucna. Zastavíme se pochopitelně i u internetu věcí. A pak svou pozornost zaměříme na nové způsoby elektronického nakupování a na technologie, které mají pomoci zvýšit efektivitu zaměstnanců.
Technologie tzv. blockchainu známá především z digitální měny Bitcoin se etablovala jako další revoluční změna při realizaci transakcí. Analytici podle svých slov oceňují, že záznamy transakcí mezi několika stranami vedené pomocí blockchainu jsou v podstatě nezměnitelné. Všechny zapojené strany tak mohou na základě záznamu provedeného s využitím blockchainu okamžitě konat, protože si mohou být jisty, že jej nelze zpochybnit.
Veškeré směny a transakce tak mohou probíhat v řádu minut a nikoliv dnů. Nasazení blockchainu tak může uvolnit vázanou hotovost, snížit transakční náklady a zrychlit obchodní procesy. Přestože se zatím nejedná o vyspělou technologii, přitahuje obrovský zájem uživatelů i investorů. Do roku 2022 budou podle Gartneru technologie blockchainu představovat tržní segment s hodnotou 10 miliard dolarů.
Potenciál takzvaného internetu věcí (IoT) je obrovský zejména v oblasti snižování nákladů na údržbu a spotřební materiál. Obtížné ale bude zajistit bezpečné a robustní implementace, které mohou v horizontu deseti či dvaceti let vést k úsporám a zároveň nezvýšit náklady na správu tak, že by pohltily veškeré úspory. Řešením mohou být levné monitorovací systémy založené na jednoduchých senzorech, které předávají potřebná data analytickým serverům.
Analytika je pak využívána pro odhalení vzorců či souvislostí v datech a pro doporučení údržby v závislosti na skutečné míře využívání a na stavu zařízení, spíše než na uplynulé době nebo odhadu stavu. Zcela odlišným přístupem je tzv. digitální dvojče – model, který zachytává v reálném čase data ze senzory vybavené předlohy (dvojčete) v reálném světě a společně s dalšími informacemi (počasí, historická data, algoritmy, analýza chytrých strojů) zpřesňuje simulaci odrážející stav fyzického dvojčete. Gartner odhaduje, že do roku 2020 ušetří IoT koncovým zákazníkům a firmám bilion dolarů ročně na nákladech údržby, oprav a spotřebních materiálů.
Současný žebříček sedmi největších digitálních společností podle obratu a tržní kapitalizace vypadá takto: Google, Apple, Facebook, Amazon, Baidu, Alibaba a Tencent. S postupující digitalizací fyzického světa, ale také oblastí, jako jsou finance nebo zdravotní péče, bude stále více aktivit, do nichž se každý z nás zapojuje, propojených. Tato konvergence podle analytiků mj. znamená, že libovolná aktivita může zahrnovat některého ze zmíněných digitálních gigantů.
Mobilní aplikace, platby, chytří agenti (například Amazon Alexa) a digitální ekosystémy (Apple HomeKit, WeChat Utility and City Services) učiní z digitálních gigantů součást mnoha našich každodenních aktivit. Do roku 2021 bude podle analytiků Gartneru pětina všech aktivit každého uživatele zahrnovat přinejmenším jednoho ze sedmi výše zmíněných digitálních obrů.
Popularita rozšířené reality (augmented reality, AR) podle analytiků Gartneru roste. Pomáhají tomu podle nich aplikace, jako je například Pokémon GO, a stále více obchodníků se zajímá o to, jak ji zapojit do procesu nakupování a nákupního zážitku zákazníků. Do roku 2020 tak podle analytiků bude v rozšířené realitě nakupovat 100 milionů zákazníků.
S tím, jak se používání mobilních zařízení stává běžným, smazávají se hranice mezi fyzickým a digitálním světem. Vlastníci značek i obchody budou muset vyvinout mechanizmy, jak tuto změnu chování využít a zlepšit zákaznický zážitek během nakupování. AR aplikace zobrazující digitální informace – text, obrázky, video a zvuk jako vrstvu nad okolní realitou jsou jednou z cest, jak zvýšit míru interakce a zapojení zákazníků jak v obchodech, tak i na jiných místech. Například zákazník může namířit mobilní aplikaci s katalogem IKEA na prostor ve svém bytě a umístit tam nábytek tak, jako by jej rozmísťoval ve skutečnosti. Právě prvek zapojení reálného světa odlišuje AR aplikace od aplikací VR (virtuální reality).
Nové technologie orientované na hlasovou interakci, jako je Google Home či Amazon Echo, přinášejí nový způsob získávání informací i nakupování. Díky možnosti „vyřadit“ z procesu ruce a oči se rozšiřuje dosah webu i na situací, jako je řízení auta, vaření, chůze, interakce ve společnosti, cvičení nebo ovládání strojů a zařízení. Výsledkem je, že podíl času, kdy se nemůžeme dostat k on-line zdrojům, se přiblíží nule. A že budeme weby ovládat - a to včetně on-line nákupů - aniž bychom je sledovali očima a zapojovali k jejich ovládání ruce. Do roku 2020 bude podle Gartneru 30 % návštěv na webech realizováno bez použití obrazovky.
Mnoho firem zjišťuje, že míra zapojení zákazníků a návratnost investic do řady mobilních aplikací je výrazně nižší, než jejich manažeři očekávali. Objevují se nové postupy s nižší úrovní bariér „objevení“ a instalace, které nabízejí srovnatelnou míru zapojení jako aplikace – při výrazně nižších nákladech na jejich zavedení, podporu a propagaci. Řada firem proto bude porovnávat tyto nové alternativy s nepříliš úspěšnými aplikacemi a často se rozhodne omezit ztráty z nich tak, že je prostě „opustí“ – skončí s jejich aktualizací a podporou. Do roku 2019 podle Gartneru opustí 20 % značek své mobilní aplikace.
Analytici Gartneru také upozorňují, že lidé mají obecně sklony k tomu být posilováni emocemi a vyčerpáváni fakty. To může vést k iracionálnímu chování. Kontextualizační algoritmy mohou pozitivně měnit takové chování tím, že rozšíří inteligenci uživatelů pomocí sdílených paměťových bank obsahujících znalosti, které byly ověřeny ostatními. Zaměstnanci si tak budou moci „zapamatovat“ prakticky vše a mít k dispozici znalosti ostatních, když je zrovna potřebují, což jim umožní plně se věnovat aktuálnímu úkolu. Do roku 2020 začnou takové algoritmy pozitivně měnit chování více než jedné miliardy zaměstnanců po celém světě.
Zaměstnavatelé budou stále častěji vytvářet nové pozice manažerů pro fyzickou zdatnost, kteří budou úzce spolupracovat s vedením personálních oddělení na rozvoji pokročilých programů wellness. Poskytovatelé zdravotní péče (či zdravotní pojišťovny) mohou snížit své náklady nebo dokonce zachránit životy, pokud využijí data sbíraná fitness náramky pro identifikaci zdravotních rizik jejich uživatelů.
Nositelná elektronika poskytuje obrovské množství dat, která lze analyzovat buď v reálném čase nebo zpětně a kombinovat je pro potřeby lékařů s kontextuálními a historickými informacemi – pochopitelně za předpokladu, že k tomu pacient dá souhlas. Podle Gartneru do roku 2020 bude moci 40 procent zaměstnanců snížit výdaje na svou zdravotní péči díky používání fitness náramků.
Jaké hlavní trendy se v oblasti informačních a komunikačních technologií projeví v příštích dvanácti měsících? Které technologie mají potenciál výrazně...
