V pěti nejdůležitějších evropských zemích vzrostl za poslední rok počet uživatelů chytrých telefonů, kteří z nich přistupují do on-line obchodů, o 80 % - na 13,5 milionu – a roste i počet chytrých telefonů a tabletů využívaných podnikovými uživateli ke sběru dat v terénu i ke vzdálenému přístupu k firemním datům. Prostě a jednoduše: Pokud bylo možno ještě docela nedávno mobilní technologie ve firmách poměrně úspěšně ignorovat, dnes už v sobě může tento přístup skrývat nemalé riziko. Pojďme se tedy společně podívat, jaké typy mobilních zařízení jsou na trhu a proč bychom se o ně měli zajímat.
Zbývá ještě dodat, že výše uvedené statistiky pocházejí z aktuální zprávy společnosti comScore; za zmínku zde však určitě stojí i další, byť o několik měsíců starší čísla: 28,9 % uživatelů používalo podle průzkumu Business Insider na konci loňského roku iPad jako svůj primární počítač. A podle statistik firmy Social Nuggets uživatelé používají tablety iPad a BlackBerry v průměru ze čtvrtiny pro práci (u tabletů s Androidem jde o 20 %).
S tablety, chytrými telefony a čtečkami elektronických knih je třeba v podnikání počítat ze dvou základních důvodů: Je velmi pravděpodobné, že je má k dispozici část vašich klientů (současných nebo potenciálních), takže je vhodné jim pro tato zařízení nabídnout takový obsah, díky kterému budou s vaší firmou ve spojení; a tato zařízení rovněž mohou usnadnit práci zaměstnanců firmy a zefektivnit tak jejich pracovní činnosti.
Navzdory skutečnosti, že vlastně nejde o žádnou převratnou novinku, tablety
Tablety, smartphony i čtečky e-knih zažívají v posledních měsících nebývalý boom. si získaly velkou popularitu až během posledních necelých dvou let a nejeden uživatel má zřejmě pocit, že jde o revoluci ve světě počítačů. To vše díky tabletu iPad od společnosti Apple. Klíčem k úspěchu byl v jeho případě zdařilý design (hardwaru i operačního systému iOS), na dosavadní poměry nízká hmotnost (cca 700 gramů) a dlouhá výdrž na baterie (až 10 hodin; pokud byste do iPadu nahlédli, zjistili byste koneckonců, že baterie vyplňují podstatnou část jeho těla). A nelze opomenout ani výhodu snadného používání, image Applu a charisma Steva Jobse, tehdejšího šéfa Apple.
V současnosti jsou na trhu dvě hlavní skupiny tabletů: iPady (původní a druhá verze; jsou provozovány pod operačním systémem iOS) a zařízení s operačním systémem Android (mnohdy ovšem s nevhodnou verzí systému, která nebyla optimalizována pro tablety; k výrobcům tabletů s Androidem patří mimo jiné Acer, Asus, Motorola nebo Samsung, k dispozici jsou ovšem i od desítek dalších výrobců). Méně významnou roli hrají produkty s jinými operačními systémy (např. WebOS od společnosti HP, která nedávno ohlásila konec jejich produkce, nebo QNX v tabletech BlackBerry, které se jejich výrobce, Research In Motion, snaží propagovat jako zařízení pro profesionály). Společnost Gartner odhaduje aktuální tržní podíly (podle počtu prodaných kusů tabletů) na necelých 70 % u tabletů s iOS, cca 20 % pro Android a cca 5 % pro QNX.
Jakkoli se v minulosti vyskytly pokusy nabídnout uživatelům tablety s nějakou verzí Windows, zákazníci je nepřijali. Přednost před známými aplikacemi a ovládáním, které každý zná, tak dostaly operační systémy, které nepřinášejí zpětnou kompatibilitu, ale efektní (a efektivní) ovládání i další funkce ušité na míru právě tabletům.
Využití tabletů ve firmě dává smysl v řadě případů, kdy zaměstnanec pracující s firemními daty nesedí celý den u svého počítače. Jakmile se ocitne mimo kancelář, tablet mu oproti počítači nabídne tři zásadní výhody: Jeho použití je pohodlnější – není třeba přístroj otevírat a snadno jej udržíte v jedné ruce, má výborný poměr výdrže na baterie a hmotnosti (i v absolutních hodnotách zpravidla nabídne výrazně vyšší výdrž než běžný notebook) a – přiznejme si to – má větší potenciál udělat dojem na klienty. Zeptejte se obchodníků, kteří tablety používají ke svým prezentacím.
Použití tabletu naopak nedává smysl tam, kde je třeba plnit úkoly, pro něž chybějí odpovídající aplikace, je třeba mít k dispozici velký výpočetní výkon, je nutno mít lokálně uloženo větší množství dat nebo je třeba psát delší texty (sice se tu nabízí možnost použít externí klávesnici, ale tím se poněkud ztrácí kouzlo tabletu).
Z hlediska možnosti využití tabletů jako komunikačního prostředku s klienty je vhodné mít na paměti, že jim lze nabídnout jak klasický webový obsah přizpůsobený rozměrům a funkčnosti (využít lze mj. možnost lokalizace nebo integrovaného fotoaparátu) těchto zařízení, tak speciální aplikace prostřednictvím app storů – tedy on-line obchodů, kde si uživatelé tabletů software zpravidla pořizují. Druhá varianta je velmi výhodná i v případě, že chcete uživateli nabídnout obsah zobrazitelný i v prohlížeči – jednak si otevřete cestu pro jeho další funkční vylepšování, jednak je ikona vaší aplikace na uživatelově ploše daleko výraznější, než záložka ve webovém prohlížeči odkazující na vaše webové stránky.
Zatímco tablety jsou i v rychle se vyvíjejícím světě informačních technologií poměrně horkou (i když ne žhavou) novinkou, chytré telefony jsou s námi už více než deset let a první koncepty se objevily ještě mnohem dříve. Co se ale zásadně mění až v poslední době, je jejich podíl na trhu: Podle Strategy Analytics byl letos celosvětově ve druhém čtvrtletí téměř každý čtvrtý prodaný telefon smartphone, přičemž v bohatších částech světa je tento podíl výrazně vyšší. Dřívější průzkum stejné společnosti přiřkl smartphonům v České republice za rok 2010 16% podíl na trhu s potenciálem prudkého růstu až na 50 % v roce 2015.
Zásadní podíl na tomto růstu má rychle klesající cena těchto zařízení, která u nejlevnějších přístrojů klesla k úrovni okolo 2 000 Kč (telefon s OS Android, nechybí GPS ani Wi-Fi konektivita), přičemž jen o nějakých tisíc korun dráž lze pořídit chytrý telefon s rozumným výkonem, Androidem 2.2, 3,2“ displejem v rozlišení 480 x 320 pixelů a s výkonem, který už lze využít i k seriózní práci.
Pokud jde o operační systémy chytrých telefonů, ve druhém čtvrtletí jim podle nejnovějšího průzkumu společnosti Gartner kraloval Android s 43,4 % (celosvětově, podle počtu prodaných kusů telefonů), následovaný Symbianem (Nokia) s 22,1 %, iOS (Apple) 18,2 % a RIM s 11,7 %. Ostatní systémy se pohybují na úrovních do 2 % (včetně OS Microsoftu s 1,6 %; zde však existuje poměrně výrazný růstový potenciál díky spojení sil Microsoftu s Nokií – ovšem na úkor Symbianu).
Protože jsou chytré telefony pro mnoho zaměstnanců v současnosti už samozřejmostí, mnohdy už nestojí otázka zda, ale jak je využívat v pracovním procesu. Přístup k elektronické poště a ke kalendáři je dobrým základem, další využití pak zpravidla záleží na potřebách jednotlivých pracovníků. Mobilní přístup byl oblíbeným zaklínadlem dodavatelů softwaru před několika lety a dnes je tak například u dodavatelů podnikových informačních systémů v podstatě samozřejmostí. K dispozici již jsou rovněž efektivní nástroje pro správu těchto zařízení v rámci firemní IT infrastruktury.
Z hlediska využití chytrých telefonů ke komunikaci s klienty, kteří je vlastní, platí v zásadě totéž, co v případě tabletů. Jak u webových stránek, tak u aplikací, je ovšem třeba počítat s daleko menší zobrazovací plochou těchto zařízení a tomu svou prezentaci přizpůsobit.
I když se může na první pohled zdát, že čtečky elektronických knih do tohoto seznamu tak úplně nepatří, určitě bychom je zde neměli úplně zanedbat. Loňským uvedením čtečky Kindle 3 s velmi kvalitním displejem a nízkou cenou (139 dolarů) spustil Amazon doslova lavinu a ačkoli je čtečka primárně určena ke čtení knih, její použití je podstatně širší. Typická čtečka e-knih totiž disponuje možností připojení přes Wi-Fi a webovým prohlížečem, takže ji lze nouzově použít i pro přístup k poště nebo ke kalendáři. A zanedbatelná není ani možnost číst na ní nejrůznější firemní dokumenty (náš tip: pokud pracujete s PDF dokumenty, může být jejich čtení výrazně usnadněno tím, že si dopředu oříznete zbytečné okraje); mnohdy to může být díky jejímu displeji příjemnější než čtení z monitoru počítače. Nemluvě o tom, že oproti počítači nebo tabletu nabízí podstatně delší výdrž na jedno nabití (typicky několik týdnů) a je výrazně lehčí.
Čtečky elektronických knih se také velmi rychle vyvíjejí. Letošním horkým trendem je nabídka přístrojů s dotykovým displejem, který usnadňuje ovládání, a netrpělivě očekávány jsou čtečky s barevným displejem (myšlen je samozřejmě nepodsvícený úsporný displej využívající některou z technologií takzvaného elektronického inkoustu; čtečky s LCD jsou na trhu již dávno, ty však lze navzdory jejich označení mnohdy považovat spíše za příslušníky skupiny tabletů).
Nelze asi očekávat, že by čtečky elektronických knih měly hrát mezi mobilními koncovými zařízeními ve firmě nějakou speciální roli; do budoucna je spíše pravděpodobné jejich sbližování s tablety. Vašim klientům, kteří tečky vlastní, může být výhodné nabídnout speciální obsah – eknihy, které pojednávají o vašich produktech či technologiích.
Sběr dat v terénu, sledování pozice firemních vozů, prezentace pro zákazníky, vzdálený přístup k e-mailu, ke kalendáři i k datům...
