85 procent organizací již zavedlo nebo v dohledné době plánuje zavést produktově orientovaný model tvorby a poskytování aplikací. Přestože jen málo podniků používá tento model pro všechny své aplikace, v průměru byl podle průzkumu společnosti Gartner v minulém roce využíván ze 40 procent. Do tří let se míra jeho využívání zvýší na 80 procent.
Produktově orientovaná tvorba či poskytování aplikací nahrazuje tradiční projektový přístup a metody přístupem produktovým a metodami agilními. To umožňuje výrazně zkrátit čas potřebný pro tvorbu nových nebo aktualizaci stávajících aplikací, služeb či funkcí a pracovat s odlišnými kritérii pro měření zlepšení (např. obchodní výsledky, zákaznická spokojenost či zkušenost), nebo jinými modely financování vývoje či rozvoje aplikací a aplikačních služeb.
„Rychlý vzestup produktově orientovaného modelu není náhodný. Úzce souvisí s nástupem agilních metod vývoje a DevOps,“ vysvětluje viceprezident výzkumu Gartner Bill Swanton. „Důvodem je také rostoucí množství aplikací, které interní IT týmy vyvíjejí pro externí uživatele – zákazníky či partnery. Ty vyžadují výraznou orientaci na zákazníka, charakteristickou pro produktově orientovaný model.“
Průzkum dále ukázal, že více než polovina (54 %) respondentů očekává, že produktově orientovaný bude časem nasazen plně, zatímco přibližně třetina (32 %) předpokládá jeho částečné zavedení. K řízení veškerého vývoje a poskytování aplikací a aplikačních služeb je důvod jen zřídka – některé IT aktivity, jako například počáteční implementace velkého softwarového řešení je vhodnější řídit jako tradiční projekt.
Bill Swanton k problematice ještě dodává: „Vedení podniku ve většině případů není spokojeno s rychlostí, jakou jsou dokončovány či modernizovány aplikace ani s tím, jak fungují. V situaci, kdy prakticky žádné IT oddělení nedostane tolik prostředků, aby mohlo vyhovět všem požadavkům a termínům, představuje produktově orientovaný přístup způsob, jak dokončovat ty nejdůležitější funkce co nejrychleji. Vytváří navíc i tlak na byznys, aby stanovil jednoznačné priority a případně je svižně aktualizoval v reakci na změny na trhu.“
Hlavní motivací jsou rychlost a digitální byznys
Třetina (32 %) respondentů uvedla jako hlavní důvody pro zavedení produktově orientovaných metod potřebu dokončovat aplikace rychleji. Schopnost rychle reagovat na tržní změny je navíc jedním z hlavních transformačních faktorů.
Na druhém místě (31 %) skončil digitální byznys. Tradiční projektové metody se ve většině organizací ukazují v rámci digitální transformace jako méně vhodné, zejména s ohledem na míru nejistoty a četnost budoucích změn. Ve většině případů je logickým krokem volba agilních metod i chápání výsledků coby produktů, neboť je ve většině případů stejně nakonec budou používat zákazníci.
Vzestup produktově orientovaného modelu sebou pochopitelně nese i výzvy a překážky – nejčastěji jde o změny ve způsobu financování a kulturní konflikty mezi byznysem a IT (jako největší potíž je uvedlo 55 % respondentů).
Vzestup produktového manažera a měnící se role aplikačního lídra
Bezmála polovina (46 %) respondentů uvádí, že jejich organizace již v souvislosti s výše uvedenými změnami jmenovala produktového manažera a dalších 15 % tak plánovalo učinit ještě před koncem minulého roku (2018). Jen desetina podobné plány vůbec nemá.
Tito produktoví manažeři podléhají, či budou podléhat, IT organizaci nebo projektové kanceláři (PMO), respondenti zároveň očekávají změnu role aplikačního lídra – 43 % věří, že budou dislokováni v IT organizaci, zatímco 32 % uvádí, že se přesune do byznys týmu, kde bude odpovědný za produktovou řadu nebo roli manažera jednoho či více produktů.
