Služby cloudu lze využívat různými způsoby pro různé účely a my se v následujícím příspěvku podíváme na několik příkladů. Řeč bude jak o významné open source platformě, jejímž prostřednictvím lze vybudovat vlastní privátní cloud, tak o veřejných cloudech poskytujících různé typy služeb, typicky aplikace nebo infrastrukturu formou služby.
I když nejsnazší je zpravidla použití cloudu nabízejícího služby typu software ve formě služby (SaaS), my začneme z druhého konce, totiž od řešení pro vybudování vlastníhou cloudu. Proč? Právě proto, že služby typu SaaS jsou dnes již poměrně známé a zpravidla snadno použitelné, nechceme vás hned v úvodu nudit něčím, co nepředstavuje tu správnou výzvu.
Za jeden z nejvýznamnějších (ne-li vůbec nejvýznamnější) open source 
Schéma OpenStack Compute. Zdroj: OpenStackcloudový projekt je označován OpenStack, za kterým zpočátku stála společnost RackSpace a NASA, ale postupně se v něm začala angažovat asi stovka dalších firem, mimo jiné Citrix, Dell, AMD, Intel nebo Cisco. OpenStack bývá označován za Linux světa cloudu (v pozitivním slova smyslu).
Z hlediska uživatelů jsou pochopitelně podstatné nejen vlastnosti, které jsou de facto definicí cloudu (škálovatelnost, spolehlivost apod.), ale také jednoduchost nasazení. Zatím poslední významný krok tímto směrem učinila v létě 2011 společnost Dell, která uvolnila jako open source svůj Crowbar - softwarový framework, který umožňuje nainstalovat víceuzlový cloud během několika hodin či dokonce minut. (Na konferenci CloudConnect předvedla nasazení šesti uzlů s OpenStack Compute a Object Storage během necelé půlhodiny.)
OpenStack se skládá ze tří základních částí: OpenStack Compute (kódové označení Nova), OpenStack Object Storage (kódové označení Swift), a OpenStack Image Service (kódové označení Glance).
OpenStack Compute zajišťuje správu rozsáhlé sítě virtuálních strojů, čímž vytváří základ škálovatelné cloudové platformy s redundantními zdroji. Tento software poskytuje jednak grafické správní rozhraní, jednak API potřebné pro využití cloudu – včetně zajištění běhu instancí softwaru nebo přístupu uživatelů. Podstatné je, že OpenStack Compute je navržen bez vazby na konkrétní hypervisor nebo hardware.
OpenStack Object Storage, jak už název napovídá, zajišťuje dlouhodobé ukládání dat, a to v mnohapetabajtových objemech. Jde o distribuovaný, široce škálovatelný systém. Výstižný je i název posledního základního prvku OpenStacku, totiž Image Service. Ten samozřejmě zajišťuje práci s obrazy systémů uložených v různých úložištích, jejich ukládání, vyhledávání i streaming.
Při instalaci vlastního cloudu na platformě OpenStack budete pochopitelně potřebovat řadu podkladů ze stránek tohoto projektu. We wiki projektu OpenStack jsou k dispozici odkazy na různé instalační balíky OpenStacku umožňující vytvoření cloudového prostředí pod linuxovými operačními systémy Ubuntu, CentOS, Fedora a Red Hat Enterprise, následované instrukcemi – od postupné instalace systému od vytvoření příslušných diskových oddílů až po odkaz na podrobnou dokumentaci Novy, která se po instalaci zřejmě stane vaším startovním bodem další práce. Manuály ke všem třem základním prvkům OpenStacku naleznete zde – ve formě pro prohlížeč i v PDF.
A stránky projektu Dell Cloud Edge najdete zde. Je tu k dispozici již zmíněný produkt Crowbar usnadňující nasazení OpenStacku. Případně můžete pro automatizaci nasazení cloudu využít produkt Chef.
Abychom nebyli pouze jednostranně zaměření, zmiňme ještě další významnou open source cloudovou alternativu, totiž projekt Eucalyptus, který byl – do vzniku OpenStacku – obecně považován za nejvýznamnější projekt tohoto typu. Rozhodnutí, kterému z nich dnes patří pomyslné vítězství, s dovolením ponecháme na vás.
Pokud chcete dát přednost službám veřejného cloudu a potřebujete 
Záběr z prezentace Amazonu k jeho cloudovému řešení.nikoli hotové aplikace, ale výpočetní výkon, pak zřejmě při zkoumání možností neminete nabídku společnosti Amazon, která nabízí jednu z nejznámějších (ne-li vůbec nejznámější) služeb tohoto typu. Její Amazon Elastic Compute Cloud (EC2) je službou, která uživateli poskytuje škálovatelnou výpočetní kapacitu podle jeho potřeb. Platit budete za skutečně spotřebované zdroje, resp. za dobu běhu příslušné instance a za přenesená data.
Ale buďme konkrétní. Prostřednictvím webového správního rozhraní si můžete během několika minut vytvořit novou instanci virtuálního serveru s jedním z nabízených operačních systémů (různé varianty Linuxu, Windows Server nebo OpenSolaris) a začít na něm provozovat svou aplikaci. Využít přitom můžete jak některý z předpřipravených diskových obrazů (AMI, Amazon Machine Image), tak obraz upravený dle svých potřeb – s vlastním nastavením, s potřebnými aplikacemi, případně s daty.
Instancí si můžete vytvořit tolik, kolik je potřeba, zvolit lze i jejich provozování v jedné nebo v různých lokalitách. Vytváření a zavírání jednotlivých serverových instancí lze pochopitelně realizovat i prostřednictvím API a tedy zcela automatizovat. EC2 je součástí kompletnější cloudové infrastruktury Amazonu, do které patří ještě Amazon Simple Storage Service (Amazon S3), Amazon Relational Database Service (Amazon RDS), Amazon SimpleDB a Amazon Simple Queue Service (Amazon SQS); tyto prvky jsou odpovědí na (zatím zde nevyřčené) otázky ohledně ukládání a zpracování větších objemů dat.
A zmiňme zde ještě několik vlastností cloudu Amazonu, jako jsou Elastic IP Addresses, což jsou statické IP adresy spojené nikoli s konkrétní instancí serveru, ale s vaším účtem – a lze je dynamicky přemapovat – například v okamžiku výpadku – na funkční část cloudu. Elastic Load Balancing, jak už název napovídá, automaticky distribuuje příchozí požadavky na nejméně vytížené instance EC2 a zajišťuje, aby provoz nebyl směrován na instance, které mají problémy. Amazon Virtual Private Cloud zajišťuje bezpečné propojení mezi vaší firemní IT infrastrukturou a externím cloudem Amazonu. A zmiňme i službu VM Import, která umožňuje importovat do EC2 virtuální stroje z vašeho interního IT prostředí.
A ještě odkaz na cloudové služby Amazonu.
Z hlediska klienta nejjednodušší použití nabízejí cloudové služby typu SaaS, tedy Software as a Service. Výborným příkladem je v tomto případě Google a jeho Google Apps, Zoho, případně MS Office 365. Pro naše účely si zde vyberme snad nejtypičtějšího zástupce, totiž Gmail pro firmy. Jeho výhodou pro naše účely je fakt, že všichni hned vědí, o čem je řeč – webové e-maily zná každý. A Gmail pro firmy vypadá úplně stejně, jako běžný Gmail.
I když i běžný Gmail nabízí odesílání z jakýchkoli jiných e-mailových adres, než je ta základní (typicky jmeno.prijmeni@gmail.com), v hlavičce zprávy je stále uvedeno, že mail byl odeslán z Gmailu – a v některých e-mailových klientech se to i zobrazí. Proto je vhodné se při profesionálním využití zaregistrovat k balíku služeb Google Apps a provozovat Gmail na vlastní doméně. Celým procesem vás přitom Google provede a největší „složitostí“ je tak změna MX záznamů u registrátora doménového jména. Vše je záležitostí několika minut.
Odpadá tak instalace a správa vlastního e-mailového serveru. Lze přitom zvážit i využívání dalších aplikací; zkušenosti ukazují, že uživatelé jsou zpravidla konzervativnější, pokud jde o hlavní kancelářské aplikace (které jsou v on-line provedení značně omezené), nicméně e-mail, kalendář nebo interní webové stránky pro sdílení informací mají v cloudové podobě své kouzlo i pro ně. A to mimo jiné díky snadnému sdílení potřebných informací v rámci firmy i díky snadnému přístupu z mobilních zařízení.
Výraznou výhodou bývala i cena – Google nabízel možnost využívat Apps zdarma s až padesáti uživateli, což znamenalo de facto bezplatné řešení pro řadu menších firem; letos (2011) byl však limit pro nově registrované organizace snížen na 10. Při vyšším počtu uživatelů činí cena za uživatele 40 eur ročně (v době psaní tohoto textu, tedy v srpnu 2011).
Na závěr ještě dodejme, že Google nabízí kromě svých standardních balíků aplikací v rámci Google Apps také možnost pořídit si cloudové aplikace od třetích stran – běžící v cloudu Google, případně si vyvinout a provozovat v něm aplikace vlastní.
Společnost Gartner na své letošní letní „hype“ křivce přidělila technologiím cloudu několik pozic. Zatímco privátní cloud a cloud ve smyslu nabídky veřejné infrastruktury se pohybují na jejím prvním vrcholu, tedy v oblasti přehnaných očekávání – s předpokládaným uvedením do praxe během následujících dvou až pěti let, cloudové webové platformy se nacházejí v následující části vyhrazené technologiím, kde uživatelé propadli deziluzi. Mimochodem – rovněž s očekávanou dobou nasazení dva až pět let. Zdá se tedy, že stále není kam spěchat. Nicméně i dnes už nepochybně cloud má na mnoha místech své opodstatnění a přináší své ovoce.
Uvedená trojice příkladů si samozřejmě v žádném případě nedělá ambice na úplnost. Různých řešení a služeb spojených s Cloud Computingem je na trhu nepřeberné množství a pokud se podíváte na takřka jakéhokoli z dalších (zde dosud nejmenovaných) významných hráčů na poli podnikové informatiky (a tím opravdu nemáme na mysli jen HP, IBM, Microsoft nebo Oracle), v jeho nabídce bude zpravidla řada s cloudy souvisejících produktů. V tomto článku nám šlo o to, nabídnout pohled na tři základní přístupy ke cloudu a na tři konkrétní možná řešení; že je variant daleko více, je nezpochybnitelné.
Tentokrát jsme pro náš speciál zvolili jinou strukturu než obvykle; vzhledem k faktu, že je správa IT tématem, u kterého...
Cloud Computing je dnes v oblasti informačních technologií módním slovem číslo 1 – a navzdory skutečnosti, že na jeho přesném...
Na otázku položenou v titulku tohoto speciálu, samozřejmě nelze dát jednoznačnou odpověď - existují ale rozhodně argumenty, ke kterým má smysl...
