Technologii bezpečnostního čipu, který se stane součástí běžných procesorů, představila společnost Microsoft. Novinka nese označení Pluton a na jejím vývoji spolupracují firmy AMD, Intel a Qualcomm. V podstatě ale o naprostou novinku nejde. Obdobnou technologii nasadil Microsoft již v roce 2013 do konzolí Xbox One, v nichž měla preventivně působit proti aktivitě hackerů a pirátů. Objevila se také v cloudové službě Azure Sphere. V ní zabezpečuje levná zařízení internetu věcí.
Technologie Pluton, resp. její návrh významně mění způsob zabezpečení operačních systémů Windows. Její integrace do budoucích procesorů má citelně zmenšit prostor pro realizaci kybernetických útoků. Hackeři se v posledních letech zaměřovali na napadání komunikačního kanálu vedoucího mezi procesorem a modulem TPM. Implementací Plutonu se jejich snažení má stát v podstatě zbytečným.
Podle informací společnosti Microsoft budou zařízení s operačním systémem Windows využívat technologii Pluton k ochraně přihlašovacích údajů, uživatelských identit, šifrovacích klíčů a osobních údajů. Tato data nelze z modulu získat ani ve chvíli, kdy útočník získá přímý přístup k zařízené nebo na něj instaloval malware, jenž sbírá data. Čip je sice integrován s procesorem, stojí však mimo jeho výpočetní procesy. Netrpí tudíž jeho různými bezpečnostními nedostatky, jako je například spekulativní zpracování dat a podobně.
Technologie SHACK - Secure Hardware Cryptography Key, kterou čip Pluton disponuje, navíc zajišťuje, aby šifrovací klíče nikdy neopustily chráněný hardware. Nelze je vystavit, resp. zpřístupnit ani jeho vlastnímu firmwaru. Firmware modulů Pluton udržuje sama společnost Microsoft. Využívá pro to stejný mechanismus, jaký nasadila u služby Azure Sphere Security Service. Aktualizace firmwaru čipu či modulu Pluton bude zahrnuta do procesu Windows Update.
S implementací nové bezpečnostní technologie počítají u svých budoucích procesorů firmy AMD, Intel a Qualcomm, které dnes dodávají CPU pro tuto platformu. Na bližší specifikace termínů je ale ještě brzy.
Podobnou cestu, tj. nasazení bezpečnostního čipu, zvolila v roce 2017 také společnost Apple. Výzkumníci v něm ovšem nedávno objevili neopravitelnou chybu, která celé řešení činí poměrně zranitelným.
