Snadný, rychlý, flexibilní a škálovatelný by měl být v optimálním případě mobilní přístup k podnikovým datům. Tolik tedy přání – a jaká je realita? Záleží na systémech, které používáte. Situace v oblasti nabídky se naštěstí rychle posouvá vpřed a to, co ještě před několika měsíci vypadalo komplikovaně, se stává možným. Podívejme se společně na možnosti, které se v oblasti mobilního přístupu k podnikovým aplikacím nabízejí.
V zásadě vás zřejmě mohou potkat dva scénáře: V tom prvním vaši progresivní uživatelé vyžadují přístup k některým podnikovým systémům dříve, než jej tyto systémy nativně nabízejí a než jste začali tuto problematiku v rámci firmy řešit nějakým univerzálním způsobem. V tom druhém je mobilní přístup k dispozici již od dodavatelů příslušných systémů – mnohdy ještě dříve, než vznikne uživatelská poptávka. Vzhledem k tomu, že analytici o trendu mobilního přístupu hovoří už nějakou dobu a v mnoha především „ne IT“ firmách nejsou uživatelé, pokud jde o IT, příliš progresivní, jde i ve druhém případě o naprosto reálný scénář; pokud vám řešení mobilního přístupu od dodavatele systému vyhovuje (z hlediska nabízené funkčnosti, interoperability s dalšími systémy, bezpečnosti apod.), v zásadě pak není dále co řešit.
Nás ovšem bude zajímat především první scénář, kdy pro požadavek uživatelů nemáme k dispozici odpovídající řešení a není možné zvolit nějakou snadnou cestu, jako je třeba přístup k aplikaci prostřednictvím vzdáleného přístupu k virtuálnímu desktopu. V takovém okamžiku bude totiž třeba vytvořit scénář dalšího postupu, na jehož konci by mělo být funkční řešení.
Prvním krokem na cestě k mobilnímu přístupu by mělo být zvážení, jakou funkčnost uživatelé vyžadují, a také to, zda ji skutečně potřebují – tedy zda její zpřístupnění bude mít odpovídající přínosy pro firmu (či jinou organizaci). V této fázi je rovněž vhodné přesně určit, jaká data mají být zpřístupněna, s jakými oprávněními a jakou formou. Zpravidla to bude pouze podmnožina těch, se kterými běžně pracují z počítače, a to jednak vzhledem k charakteru práce s mobilními zařízeními, jednak proto, že na cestách mnohdy stačí omezená funkcionalita.
Mobilní aplikace lze tvořit jako čistě nativní, nebo je postavit třeba na HTML 5. Foto: MTAJakmile je zřejmé, jaká data a v jaké podobě je nutno na mobilní zařízení dostat, lze začít řešit další fázi – totiž zjistit, v jakých systémech jsou tato data dostupná, jak se k nim lze některým ze standardních způsobů dostat a jak bude realizována koncová aplikace na mobilním zařízení. Stále vycházíme z výše popsané situace, že dodavatel daných systémů nenabízí sám vhodné řešení mobilního přístupu a nedává smysl přístup k virtuálnímu desktopu.
Jakmile máme ve všem výše uvedeném jasno, jsou k dispozici dvě základní možnosti: Kompletní vývoj příslušné koncové i backendové aplikace, resp. aplikací, a to in-house nebo externě, nebo využití některého z instantních řešení. Takovým může být třeba balík od společnosti Webalo, jehož backendová část zajistí přístup k datům přes databázové rozhraní, webové rozhraní nebo xml a frontendové aplikace jsou k dispozici pro všechny běžné mobilní platformy, řešení Sybase (SAP) nebo třeba Formotus.
Výhodou vývoje na zakázku je snadnější přizpůsobení vlastním potřebám, instantní řešení zase nabízí výrazné urychlení celého procesu – a vzhledem k možnosti mobilní aplikaci dopředu otestovat navíc umožní ihned zjistit, zda výsledek odpovídá požadavkům uživatelů. Zkušený výrobce je navíc schopen garantovat určitou míru bezpečnosti i standardizovaný přístup k datům v backendových systémech.
Při vývoji vlastního řešení je vhodné zvážit, zda uživatelé budou používat pouze jednu univerzální aplikaci (čímž je myšlena jedna aplikace v případných různých verzích pro různé mobilní platformy) pro přístup ke všem systémům, nebo budou používat aplikace různé. Zpravidla se doporučuje první možnost, protože je pro uživatele snazší naučit se pracovat s jedním prostředím a zjednoduší se i správa aplikací, omezí se nároky na paměť zařízení a zjednoduší se i autentizace uživatelů.
Při přípravě řešení je vhodné mít na paměti nutnost snadné správy – ať už jde o nastavování různých parametrů aplikace, její upgrade nebo nastavování uživatelských oprávnění.
Ačkoli byla řada možných problémů zmíněna, nebo alespoň naznačena, již výše, stojí za to si zde ty nejpodstatnější stručně shrnout. Zásadní pro úspěch řešení je nabídnout takový přístup k datům, který uživatelé skutečně potřebují, a to ať už jde o rozhraní, vhodný výběr dat i formu jejich prezentace, off-line/on-line přístup nebo interaktivitu. Navzdory nutnosti pečlivě zvážit všechny tyto parametry je přitom třeba vyhnout se riziku, že dlouhá analýza realizaci projektu nepřiměřeně protáhne, v nejhorším případě až na neurčito.
Mnohdy stále podceňovaná je problematika zabezpečení dat, a to jak při jejich přenosu, tak na koncových zařízeních. S tím poměrně úzce souvisí i přístup ke správě mobilního prostředí ve firmě: Administrátoři by měli být schopni spravovat jak mobilní zařízení, tak i podnikové aplikace, resp. podnikovou aplikaci, která zajistí potřebný přístup k datům. Nedílnou součástí spuštění projektu je pak proškolení uživatelů, aby byli schopni možnosti aplikace efektivně využívat.
Podle analytiků společností Gartner a IDC je růst využívání mobilních zařízení pro pracovní účely jedním z hlavních trendů současnosti. Ne vždy však panuje shoda v tom, jak má ono využívání vypadat. Některé firmy se snaží rozhraní na mobilních zařízeních co nejvíce přiblížit tomu, které uživatelé znají ze svých desktopů, jiné se snaží hledat nové cesty.
Jedním z témat, o kterých se stále častěji mluví, jsou takzvané mobilní mashupy (mobile mashups). Nejde o žádnou převratnou novinku – datové mashupy, tedy aplikace, které poskytují uživateli vzájemně propojená související data z různých zdrojů, jsou již delší dobu populární na webu. Nicméně v případě mobilních zařízení dostávají nový rozměr, a to doslova. Na malém zařízení (zpravidla) bez hardwarové klávesnice je totiž třeba maximálně zjednodušit ovládání a poskytnout uživateli všechny relevantní informace tak snadno, jak je to jen možné. Není tedy vhodné nutit ho přecházet z aplikace do aplikace a z webu na web.
Mobilní mashupy jsou schopny propojit například data z ERP nebo CRM systému s mapami, s veřejně dostupnými statistikami, s informacemi ze sociálních sítí a podobně. Informace o jednání s konkrétním zákazníkem může například dostat úplně jiný rozměr v okamžiku, kdy mobilní aplikace uživateli poskytne okamžitou informaci o prodejích zboží v jeho regionu, případně o ekonomických statistikách země, ve které působí. Jakkoli by uvedená funkčnost byla užitečná i na desktopu, lze předpokládat, že u PC si uživatel některé informace v nejhorším případě poměrně snadno dohledá sám; v mobilním prostředí je to ovšem nepoměrně komplikovanější, takže zde mashupy mají ještě výrazně větší význam.
Do budoucna lze podle analytiků Gartneru očekávat výrazný posun v oblasti uživatelského rozhraní mobilních aplikací. A také samotné aplikace by se mohly sice stát úzce zaměřenými, ale díky vzájemné propojitelnosti by z nich mělo být možné snadno vytvářet komplexnější řešení. Do tvorby aplikací má rovněž významně promluvit HTML 5. Podle loňského dohadu analytiků Gartneru pokročí do roku 2015 mobilní webové technologie natolik, že polovina aplikací, které by byly ještě v loňském roce vyvíjeny jako nativní, budou vytvořeny právě jako webové.
Intenzivnější využívání mobilních zařízení ve firmách s sebou přináší řadu výhod, ale i problémů. Na jedné misce vah leží především...
