Jedním z populárních způsobů upgradu libovolného PC je dnes výměna pevného disku za SSD. Ceny SSD totiž výrazně poklesly a tato přijatelná investice přinese výrazné zrychlení počítače. S jak velkým zrychlením lze počítat a jak výměnu snadno provést?
Začněme nejprve oněmi přínosy - a konkrétními čísly. My jsme na testovacím pět let starém notebooku - s orientační konfigurací Intel Core i5, 8 GB RAM, 640GB pevný disk - provedli výměnu pevného disku za 1TB SSD (konkrétně model WD Blue SSD 1TB). Před výměnou i po ní jsme provedli řadu měření, z nichž vyplynulo (dle očekávání) poměrně zásadní zrychlení spouštění operačního systému (Windows 10) i používaných aplikací. Například délka startu Windows se zkrátila z průměrných 34,45 sekundy na průměrných 14,02 sekundy.
U aplikací se zrychlení výrazně lišilo podle typu aplikace. Začněme u těch kancelářských: Spuštění Excelu se zkrátilo z 3,40 na 1,74 sekundy, Libre Office Writer z 6,50 na 3,03 sekundy. Webový prohlížeč Firefox se místo 9,52 sekundy spouští 4,54 sekundy, Chrome místo 14,40 pak 4,56 sekundy. Grafický editor Krita místo 37,21 jen 11,43 sekundy, Gimp místo 2:01,10 minuty jen 49,27 sekundy. Výrazná časová úspora nastane také u vývojářského nástroje Android Studio, který se místo 2:11,07 minuty spouští 38,1 sekundy.
Tolik základní pohled na velmi různorodé aplikace. Dodejme, že výše uvedené časy lze považovat za orientační, u každého PC budou rozdílné. Nicméně základní představu o možném urychlení počítače po upgradu na SSD lze získat.
Předpokládejme, že provádíte výměnu na notebooku s jednou SATA pozicí pro pevný disk. Pokud chcete jeho obsah naklonovat na SSD - a vyhnout se tak nové instalaci systému i aplikací, což je postup, který jsme zvolili i my (jednak díky nedávné reinstalaci systému, jednak pro možnost smysluplného porovnání rychlosti), budete kromě samotného disku potřebovat ještě kabel USB-SATA. Ten lze koupit v podstatě v jakémkoli e-shopu s výpočetní technikou v ČR (anebo, samozřejmě, pokud nespěcháte, chcete výrazně ušetřit a nenakupujete na firmu, nechat si poslat z některého čínského e-shopu). Pokud notebook disponuje rozhraním USB 3.0, lze doporučit připlatit si za verzi SATA kabelu pro tuto rychlejší verzi USB.
Potřebovat budete také vhodný software pro klonování disků. Většina výrobců SSD nějaký poskytuje bezplatně - pro použití s vlastními SSD. Sáhnout lze rovněž třeba po univerzálním klonovacím (nejen) softwaru Macrium Reflect Free (zdarma pro nekomerční účely).
Doporučujeme ještě zkontrolovat, na co se váží licence softwaru na vašem počítači. Pokud ke konkrétnímu hardwaru, může se stát, že po naklonování nebudou fungovat správně (nám se to stalo s účetním softwarem, který bylo třeba odregistrovat a po klonování znovu zaregistrovat). Windows 10 by si s tímto druhem hardwarové změny měly poradit bez problémů.
Po připojení SSD k USB a spuštění klonovacího softwaru je už jen třeba nechat proběhnout samotné klonování. Po jeho dokončení ve vypnutém počítači vyměníte svůj starý disk za SSD. Po novém zapnutí počítače by již vše mělo naběhnout z SSD. Při jakýchkoli potížích s výměnou bývá vhodným pomocníkem YouTube, kde lze nalézt videa rozebírání nejrozšířenějších notebooků, mnohdy právě i s ukázkou vyjmutí pevného disku.
