Zdá se, že aplikace běžící v cloudovém prostředí jsou svatým grálem současného IT. Oproti klasickému přístupu, kdy aplikace běží v jasně daném, ale poměrně obtížně spravovatelném a těžko škálovatelném prostředí, nabízí cloud nejen možnost od reálného prostředí abstrahovat, ale především celý cloudový systém snáze spravovat a aplikacím přidávat – nebo ubírat - prostředky podle aktuálních potřeb. A právě pro správu takového prostředí je tu, mimo jiné, projekt Kubernetes.
Zdroj: Pixabay, GeraltJestliže je výše řeč o svatém grálu, je tu přece jen jeden zásadní rozdíl: Provoz aplikací v cloudovém prostředí je již pro mnohé společnosti realitou. Nutno ovšem dodat, že takové prostředí může fungovat několika různými způsoby a jako optimální pro řadu aplikací je nyní označováno skutečně to naznačené výše: Nejde tedy jen o nějaký virtualizovaný klasický operační systém, kde aplikace ze svého pohledu funguje vlastně stejně, jako dříve, ale skutečně o aplikační cloudové prostředí, kde aplikace využívá ke své činnosti cloudové API a protože zcela abstrahuje od reality, může počítat s teoreticky neomezenou škálovatelností, ať už jde o výpočetní výkon nebo třeba o úložiště dat.
Celý cloudový systém pak může využívat takzvaných kontejnerů, ve kterých běží jednotlivé aplikace, resp. jejich součásti. Tyto kontejnery je ovšem pochopitelně také třeba spravovat.
Pro správu takto pojatých cloudových prostředí slouží systém, jež je výsledkem projektu Kubernetes, za kterým stojí společnost Google. Ta jej vyvinula za účelem správy aplikací ve svém IT prostředí a nyní jej využívá i řada dalších významných firam - dle dostupných informací třeba Facebook nebo eBay.
Autoři definují Kubernetes jako open source instrumentační systém pro kontejnery Docker. Ty fungují podobně jako virtuální stroje, ale dovolují vyšší míru abstrakce. Systém Kubernetes se pak stará o rozdělování kontejnerů na uzly výpočetního clusteru a aktivně spravuje zátěž podle zadání uživatele. Přitom za účelem snazší správy seskupuje kontejnery, které vytvářejí aplikaci, do logických jednotek.
Samotný systém Kubernetes není žádnou novinkou – zajímavou zprávou z letošního června ale je fakt, že Linux Foundation ve spolupráci s firmami AT&T, Box, Cisco, Cloud Foundry Foundation, CoreOS, Cycle Computing, Docker, eBay, Goldman Sachs, Google, Huawei, IBM, Intel, Joyent, Kismatic, Mesosphere, Red Hat, Switch Supernap, Twitter, Univa, VMware a Weaveworks založila Cloud Native Computing Foundation, jejímž cílem je podpora tvorby nativních cloudových aplikací a služeb – využívajících právě kontejnerový přístup. Přístupné služby mají podpořit další vývojáře ve využívání tohoto typu řešení. A Kubernetes je jedním z kamenů mozaiky nabízených řešení.
Vznik palety řešení pro podporu nativních cloudových aplikací by měl výrazně usnadnit tvorbu a provoz aplikací, které budou kompatibilní s otevřenými cloudovými standardy (které Cloud Native Computing Foundation pomůže definovat, a to včetně např. potřebných API) a široce škálovatelné tak, aby byly schopny výkonově uspokojit i velké množství uživatelů napříč internetem.
Výsledkem uvedeného přístupu by měl být vznik homogenního prostředí, které s sebou ponese řadu výhod. Kromě již zmíněného využití standardů a široké škálovatelnosti (díky schopnosti kontejnerům snadno přidělovat fyzickou IT infrastrukturu) jde také o snadnou spravovatelnost.
Na začátku letošního července byla uvedena verze Kubernetes 1.0, na jejíž tvorbě se podle autorů podílely na čtyři stovky přispěvatelů. Produkt je nezávislý na skutečné hardwarové infrastruktuře, podporuje vyvažování zátěže, škálování, sledování stavu aplikací i správu mikroslužeb. Je schopen běžet nad běžnými operačními systémy (Windows, Linux) i ve virtuálním či cloudovém prostředí.
Podle autorů je systém Kubernetes 1.0 schopen nasadit nový kontejner v době kratší než 5 mikrosekund a je schopen zajišťovat nejen správu výpočetního výkonu, ale také systémů pro ukládání dat nebo sítí.
Lze očekávat, že se v uvedené oblasti bude angažovat stále větší počet výrobců s tím, jak bude získávat na popularitě. Ti přitom budou nabízet jak komerční, tak open source nekomerční řešení – a cloudová aplikační infrastruktura, která bude skutečně fungovat jako služba dostupná stále širšímu okruhu profesionálních uživatelů, se stane běžnou.
Za všechny příklady jmenujme třeba společnost Tectonic, která nabízí distribuci Linuxu určenou právě k provozování v uvedených kontejnerech. Letos na jaře ohlásila nový komerční produkt, který kombinuje její linuxový CoreOS a Kubernetes. Potenciálním klientům ho pak nabízí se sloganem, který zdůrazňuje, že jde o řešení nabízející infrastrukturu Google komukoli, kdo ji potřebuje pro svůj byznys.
Letos v srpnu pak Microsoft zpřístupnil třetí preview verzi Windows Serveru 2016 a System Centeru 2016, v rámci které je již možné vyzkoušet očekávanou novinku zjednodušující vývoj a nasazení aplikací, technologii Windows Server Containers. Společně s tím Microsoft představil například rozšíření funkcionalit Nano Serveru. Dodejme, že kontejnery mohou být nasazeny a spravovány za použití PowerShellu nebo klienta Docker.
Téma profesionální správy informačních technologií je velmi rozsáhlé, takže vybrat z něj jen několik podtémat je vždy poněkud ošidné. Tentokrát...
