Všichni asi máme tu zkušenost: Mnozí uživatelé IT jsou konzervativní a nechtějí si zvykat na novinky. Když se mohlo něco až dosud dělat takhle – a výborně to fungovalo, proč to dělat jinak? Ve větším měřítku je tento problém patrný na příkladu odporu zástupců některých profesí k datovým schránkám a k elektronické komunikaci s veřejnou správou obecně. Možná by ale stačilo nabídnout ty správné výhody...
Krásným příkladem může být londýnská MHD, kterou jsem v minulých dnech s radostí využíval: Jistě, můžete tu jezdit na jednotlivé jízdenky, ale je to relativně složité a zdržující - a je to také drahé. Snazší a levnější je použít bezkontaktní kartu Oyster card – a vůbec nejjednodušší je spolehnout se na jakoukoli běžnou bezkontaktní platební kartu. Pokud jste si jako uživatel uchovávali od bezkontaktního placení odstup (ano, jsou tu jistě nějaká bezpečnostní rizika, ano, můžete přijít o kousek soukromí), v londýnské MHD máte silnou motivaci přestoupit na jinou víru.
Jak to funguje a v čem jsou výhody pro uživatele? Podívejme se na příklad londýnského metra. Platební systém vám při nástupu do placeného prostoru zablokuje na kartě malou částku a při výstupu spočte jízdné – podle délky trasy, ale i podle toho, jestli jedete ve špičce nebo mimo ni. Ke stržení jízdného dojde pak v noci. Proč? Protože systém limituje vaši útratu, takže pokud za den projedete na jízdném více, než je cena denní jízdenky, strhne vám jen její cenu. A totéž platí pro týdenní jízdenku.
Ceny jízdného při platbě bezkontaktní kartou jsou nižší než při jízdě na klasické jízdenky. Ušetříte i díky limitu denního a týdenního jízdného. Nemusíte řešit, kde jízdenky koupit – a jaké přesně. Prostě: Nová technologie (klasická Oyster card je používána od roku 2002, ale platby běžnou platební kartou jsou ploště v MHD přijímány relativně krátce) přináší tolik výhod, že je doslova nesmyslem ji nepoužít, pokud k tomu nemáte extra závažné speciální důvody.
Ideální by bylo, kdyby tomu tak bylo i u všech nových informačních technologií, které nabízíme našim uživatelům.
Petr Mandík, editor BusinessIT.cz
