IT služby se podle analytiků IDC na většině trhů výrazně mění a zájem klientů se posouvá od těch na nižší úrovni – kam jsou řazeny třeba údržba a servisní služby s nízkou marží – ke službám s vyšší přidanou hodnotu. K těm patří třeba outsourcing, správa služeb poskytovaných větším počtem dodavatelů nebo tzv. řízené služby na vyžádání (managed services on demand).
Oblast ICT lze z hlediska služeb rozdělit na dvě původně velmi odlišné části. Zatímco komunikační služby byly vždy zajišťovány prostřednictvím dodávek externích poskytovatelů, kteří zajišťovali pevné linky pro hlas a data, mobilní hlasové a datové připojení, případně služby server- či webhostingu, samotné IT služby si firmy mnohdy z velké části zajišťovaly vlastními silami. Nyní se obě tyto skupiny do značné míry propojují a objem IT služeb zajišťovaných externě výrazně roste.
IT služby se podle analytiků IDC na většině trhů výrazně mění a zájem klientů se posouvá od těch na nižší úrovni k těm s vyšší přidanou hodnotou.Významnou roli ve změnách, ke kterým dochází, hraje mimo jiné aktuální ekonomická situace. Zatímco ještě před rokem či dvěma se řada firem snažila dobu recese nějak přetrpět v očekávání lepších zítřků, dnes se stále častěji mluví o tom, že je třeba se adaptovat na novou situaci, která může trvat i několik let. Ve zkratce řečeno: Je třeba s nižšími náklady produkovat více přidané hodnoty. To ovšem znamená vyšší citlivost na cenu vstupů i na cenu vlastních zdrojů, a to i u IT produktů a služeb.
V principu lze jakoukoli činnost zajišťovanou interním IT oddělením – od správy hardwaru a softwaru či helpdesku po správu aplikací v datovém centru a zálohování dat – teoreticky zajistit rovněž prostřednictvím externího poskytovatele. Ne vždy a pro každého je ale toto řešení pochopitelně výhodnější.
Typickými důvody pro využití externích dodavatelů IT služeb jsou podle analytiků chybějící know how pro specializované IT činnosti a nedostatečná flexibilita IT personálu daná objektivními faktory. V rámci druhého důvodu jde především o problematické zajištění dodatečných zdrojů v čase, kdy je nečekaně třeba zvládnout více činností současně, a to jak kvůli špatnému odhadu nároků, tak kvůli neplánovaným problémům.
Významným faktorem je rovněž rychlý vývoj v oblasti IT a široký záběr tohoto oboru. Pro malé, ale i středně velké firmy je v podstatě nemožné mít k dispozici personál s know-how pokrývajícím celý obor. Výsledkem pak může být stav, kdy IT oddělení není schopno být pro vedení firmy partnerem, který je schopen doporučovat efektivní řešení. Externí dodavatel služeb je navíc mnohdy rovněž schopen poskytnout konkrétní příklady, jak různá řešení fungují v praxi jinde.
Z výše uvedeného pak vyplývá, že externí dodavatel může dodat potřebné know-how a zajistit potřebnou škálovatelnost IT personálu/IT služeb bez toho, aby klient disponoval vlastními naddimenzovanými IT zdroji. Ať už jde o zdroje lidské nebo materiální. Což s sebou nese možnost významných úspor při zachování potřebné funkčnosti a flexibility IT infrastruktury.
Nedávná zpráva IDC se zaměřila na to, jak vybírat dodavatele IT služeb, a to z hlediska klientů působících v odvětví utilit (dodavatelé elekřiny, plynu apod.). Její autoři se zajímali o to, kdo z dodavatelů IT služeb je schopen tomuto druhu klientů poskytnout služby podporující jejich podnikové procesy tak, aby mohly být mimo jiné využity inovace typu smart grid, chytré energetické služby nebo třeba chytrý management zákazníků. Podstatné byly pro analytiky také schopnosti dodat odpovídající cloudová řešení, řešení pro zpracování velkých objemů dat (big data) a odpovídající analytické nástroje, mobilní řešení, ale i řešení pro sociální média odpovídající kontextu tohoto segmentu trhu.
"Při výběru dodavatele IT služeb musejí firmy nejprve zvážit svou strategii a cíle – a také vyspělost organizace a jejích procesů,“ doporučuje Roberta Biglianiová z IDC Energy Insights. Dodavatelé se pak podle ní nejen musejí přizpůsobit specifikům segmentu, ale především podpořit pružnost svých klientů, kterou vyžaduje neustále se měnící tržní prostředí. Uvedené rady pochopitelně platí nejen pro segment utilit.
Hlavními hráči na trhu jsou podle analytiků IDC společnosti Atos, CGI, IBM, TCS, Tieto, T-Systems a Wipro následované firmami BearingPoint, HP, Infosys a NTT DATA. Za lídry v tomto segmentu pak považují autoři společnosti Accenture a Capgemini.
Zastavme se ještě na chvíli u IT outsourcingu. Podle předběžných odhadů společnosti Gartner dosáhly celosvětové výdaje na služby tohoto typu v loňském roce cca 2% růstu a přesáhly 250 miliard amerických dolarů. Nejrychleji rostoucím segmentem služeb jsou přitom ty zajišťující computing v cloudu (součást segmentu IaaS, Infrastructure as a Service) s růstem přes 48 % na 5 miliard dolarů, největším segmentem pak DCO (Data Center Outsourcing) s podílem cca 34 % na celkovém objemu výdajů na služby IT outsourcingu.
Analytici Gartneru přitom upozorňují, že k zájmu o externí IT služby přispívají veřejné cloudové služby. Ty ovšem současně tento trh kanibalizují.
"Dnešní cloudové služby typu compute primárně zajišťují utomatizaci základních funkcí,“ upozorňuje Gregor Petri, šéf výzkumu společnosti Gartner. „S příchodem nové generace podnikových aplikací a s migrací těch stávajících tak, aby využívaly automatický provoz a monitoring, získají klienti vyšší hodnotu v podobě spolehlivosti služeb, pružnosti a úspory na obslužném personálu,“ dodává. Navzdory tomu, že obtížnější ekonomická situace v Evropě by měla nahrávat možným úsporám vyplývajícím z IT outsourcingu, podle předběžných odhadů došlo ve výdajích na něj za loňský rok k poklesu.
A ještě poznámka k dalšímu populárnímu tématu, totiž k offshoringu. Podle Gartneru celosvětově 63 % firem využívá pro offshoring lokality v Latinské Americe, 55 % v regionu EMEA (Evropa, Střední Východ a Afrika) a 63 % v Asii a v Tichomoří. Nejpopulárnějšími zeměmi pro offshoring jsou pak v regionu Latinské Ameriky Mexiko následované Brazilií a s velkým odstupem Argentinou, v regionu EMEA Polsko, Rusko a Jihoafrická Republika a v Asii a v Tichomoří Indie, Čína a s velkým odstupem Malajsie.
Zdá se, že základní imperativ dnešního ekonomického prostředí zní: Je třeba s nižšími náklady produkovat více přidané hodnoty. To ovšem...
