Poskytovatelé ICT i další firmy začínají v ČR využívat nových příležitostí, které přináší takzvaný internet věcí. Ukazuje to průzkum, který nedávno v 54 zemích včetně ČR provedla analytická společnost IDC. Podle jeho autorů se velikost českého trhu internetu věcí během příštích 5 let zdvojnásobí z loňských 480 milionů dolarů na 1 miliardu v roce 2018. A jaké konkrétně se tu nabízejí příležitosti?
Na začátek upřesněme, že IDC za internet věcí (IoT) označuje propojená zařízení, která automaticky komunikují prostřednictvím IP sítí, nikoli tedy taková koncová zařízení, jakými jsou například tablety. Nejvýznamnější skupinou (z hlediska investic) takových zařízení v ČR nasazených v praxi jsou podle průzkumu ta pro monitorování nákladní dopravy, zajištění provozu průmyslové výroby nebo monitoring a zabezpečení domácností.
Další příležitosti pak IoT nabízí při zajištění chytré dopravy, při přenosech energie, u chytrých budov nebo třeba při zajišťování zdravotní péče. Podle Milana Kálala, programového manažera IDC CEMA, je třeba právě zdravotní péče podpořená IoT dobrým příkladem projektu, který už v tuzemsku běží: Realitou je - již několik let - vzdálený monitoring srdce realizovaný subjekty, jako jsou Nemocnice Na Homoce nebo IKEM. Zapojeno v něm je na 2600 pacientů a platí ho zdravotní pojišťovny.
Využití IoT senzorů v maloobchodě testují podle IDC zase v OD Kotva nebo v OBI - přičemž cílem je poskytovat ve správném okamžiku personalizovanou nabídku zákazníkům. Dobrým příkladem IoT v praxi je pak třeba i vzdálený monitoring výtahů pro případ poruchy, případně s varováním servisu při opotřebení vybraných součástí. V Praze 1 se pak podle Kálala právě řeší projekt chytrých kamer, které poznají přestupek a upozorní policistu. A připomeňme i T-Mobile, který testuje speciální bezdrátovou síť Sigfox pro posílání malých objemů dat mezi zařízeními.
„V letošním roce zaznamená trh internetu věcí v České republice dvouciferný růst a vytvoří širokou škálu velmi zajímavých příležitostí – nejen pro trh ICT, ale také napříč dalšími oborově specifickými technologickými sektory,“ říká Milan Kálal. „Transformace podniků, veřejného sektoru a domácností prostřednictvím internetu věcí je jen začátek, ovšem již nyní jsou zde velké obchodní příležitosti. Společnosti působící na tomto trhu by si však měly být vědomy, že míra adopce internetu věcí není ani zdaleka ve všech sektorech stejná. Odvětví, která již internetu věcí ´porozuměla´, uhánějí vpřed, zatímco ostatní zůstávají pozadu, často svázána regulačními překážkami, odporem současných lídrů trhu nebo jen v důsledku nezralých technologických řešení. Každopádně všechny sektory čeká zajímavá příležitost.“
Výrazně pokročilejší než ČR je ve využití IoT - v oblastech jako je smart grid nebo chytrá města - podle Ewy Lis-Jezak, senior marketingové manažerky IDC pro oblast CEE, CIS a Jadranu, sousední Polsko. Rozšířený je tam podle ní už třeba smart grid v energetice (450 tisíc chytrých měřáků v tomto roce) a v běhu jsou tu i projekty chytrých měst (např. Varšava, Wroclaw), vývoj řešení pro monitoring automobilů (Cloud Your Car) nebo realizace pokročilého prodeje běžných potravin prostřednictvím chytrých prodejních automatů (Coolomat).
„Trh internetu věcí v České republice roste, podobně jako to vidíme napříč celým evropským regionem i po celém světě. Přináší důležité technologické inovace, umožňuje vývoj nových obchodních procesů a posouvá digitální transformaci dál, než bylo doposud možné,“ říká John Gole, ředitel výzkumu IDC CEMA. „IDC předpovídá, že trh internetu věcí dosáhne celosvětově v roce 2020 hodnoty 1,7 bilionu dolarů, což znamená, že internet věcí je nesporně enormní globální příležitostí. S tím jak organizace začínají připojovat hmotný majetek k digitální infrastruktuře, mohou sledovat a reagovat na vývoj rychleji, zvyšovat tak svou efektivitu a nacházet nové příležitosti rychlostí, která byla pro předchozí generaci zcela nepředstavitelná.“
