Internet věcí je aktuálně jedním z nejpopulárnějších relativně nových termínů v oblasti informačních a komunikačních technologií. Řada odborníků z IT už má nepochybně alespoň základní představu o tom, kudy by se mohly vyvíjet příslušné technologie, bouřlivé diskuse se však vedou nad tím, jaké příležitosti internet věcí nabízí. A jaké spolu s ním přicházejí hrozby.
Foto: SensortechnicsV nedávno vydané studii společností EMC a IDC je identifikováno pět hlavních oblastí, které znamenají v internetu věcí (IoT, Internet of Things) hlavní příležitosti pro firmy. Začněme tedy třeba právě u nich.
Nové obchodní modely: IoT pomůže firmám vytvořit nové toky hodnot (v jakékoli podobě, která je pro klienta užitečná) k zákazníkům, urychlí uvádění nových produktů a umožní rychleji reagovat na potřeby zákazníků. To vše především proto, že budou mít firmy díky datům od zákazníků daleko lepší přehled o tom, co, kdy a v jaké míře požadují.
Informace v reálném čase z kritických systémů: Firmy mohou díky IoT získávat více dat o svých procesech a produktech a rychle na ně reagovat. Díky velkému objemu získávaných dat lze na základě automatické analýzy identifikovat odchylku od normálu a vhodným způsobem na ni zareagovat.
Diverzifikace příjmů: IoT podle výše zmíněné analýzy firmám pomůže rovněž monetizovat dodatečné služby přidávané ke stávajícím produktům. Získávaná data a propojená zařízení totiž mohou na jedné straně usnadnit identifikaci potřebných služeb, na straně druhé pak jejich doručování.
Globální viditelnost: IoT rovněž firmám usnadní dohled nad jejich byznysem v celé jeho šíři – od prvních článků dodavatelského řetězce po koncového zákazníka. To nejen usnadní reakci na změny, ale také zefektivní realizaci obchodu ve vzdálenějších lokacích.
Efektivní a inteligentní fungování: Přístup k informacím z autonomních koncových bodů organizacím umožní dělat rychlá rozhodnutí v reálném čase ohledně řady faktorů klíčových pro úspěch – ať už jde o cenotvorbu, logistiku nebo konkrétní kroky na podporu prodeje.
Všechny výše uvedené příležitosti plynou z efektivního využívání internetu věcí. Řadu dalších příležitostí pak nabízejí výroba a nasazování produktů, které internet věcí vytvářejí. Ať už jde o koncová zařízení, komunikační infrastrukturu, zabezpečení, systémy pro ukládání dat nebo software pro zpracování dat.
Nejčastěji zmiňovanou hrozbou – v souvislosti se vznikem internetu věcí – je hrozba úniku dat. Jen pro snadnější konkrétní představu zmiňme nedávnou aféru se zveřejněním přístupu k nedostatečně zabezpečeným on-line kamerám: Díky publikaci uvedených údajů bylo možno nahlédnout do soukromí jednotlivců i do firem.
Nedávná studie společnosti HP uvádí, že 70 % nejběžněji užívaných zařízení v rámci IoT obsahuje zranitelnosti, a to mimo jiné související s hesly, šifrováním nebo nedostatečnou granularitou přístupových práv. Zástupci HP použili své řešení HP Fortify on Demand k proskenování deseti nejpopulárnějších zařízení IoT a podle svých slov objevili v průměru 25 zranitelností na jedno zařízení. Šlo přitom o zařízení známých výrobců a zjištění se týkala televizorů, webových kamer, domácích termostatů, dálkově ovládaných elektrických zásuvek, kontrolních jednotek sprinklerů nebo třeba elektronických zámků dveří.
Většina zařízení podle zástupců HP vyžadovala od uživatelů irelevantní osobní informace nebo nevyžadovala dostatečně bezpečné heslo. 70 % zařízení nešifrovalo přenášená data, přičemž stejný problém měla i polovina k nim příslušících mobilních aplikací. U 60 % zařízení byly objeveny nedostatečně zabezpečené ovládací webové stránky, stejný počet nešifroval softwarové updaty.
Další významnou hrozbou pro internet věcí je zahlcení daty. Na jedné straně IoT nabízí velký potenciál pro sběr a analýzu dat, která mohou hodně vypovědět o firmě, jejích dodavatelích i klientech, na straně druhé platí, že pokud tato data nebude kam uložit nebo budou uložena nevhodně (například na zařízení/média s dlouhou přístupovou dobou), případně pro ně nebudou k dispozici odpovídající softwarová řešení umožňující jejich efektivní analýzu, budou znamenat jen nákladovou položku bez konkrétních přínosů.
Již zmiňovaná analýza EMC a IDC doporučuje zavést pro práci s daty striktní pravidla (pokud už nebyla zavedena dříve). Konkrétně je třeba jasně určit a vynucovat pravidla, díky nimž bude kdykoli zřejmé, kdo vlastní která konkrétní data, kdo má právo k nim přistupovat, kde jsou data uložena a jaká existují pro tato data rizika ohledně ochrany soukromí nebo souladu se závaznými normami (např. zákony).
Pro efektivní práci s daty analýza doporučuje provést pečlivý výběr a poté nasadit moderní softwarové nástroje umožňující čištění, zpracování a využívání dat, a to tak, aby byla využitelná i ve stávajících systémech firmy. Zásadní je rovněž definovat si know-how, které je pro efektivní využití příležitostí plynoucích z IoT nezbytné, a tomu přizpůsobit nábor nových zaměstnanců i vzdělávání těch stávajících.
Výše uvedená opatření tvoří základní kámen pro obranu proti hrozbám, které s internetem věcí přicházejí. S odpovídajícím know-how, kvalitními nástroji, inteligentní vizí – a s trochou štěstí, které se hodí za každých okolností – se tak internet věcí může stát skutečně především příležitostí pro růst byznysu, nikoli jen populárním slovem, kterým se zaklínáme při realizaci nepromyšlených investic, které nakonec skončí jen jako nákladová položka firmy.
Téměř pět miliard „věcí“ – čidel, chytrých nositelných zařízení nebo třeba domácích spotřebičů - má být podle analytiků společnosti Gartner...
Zájem o řešení takzvaného internetu věcí rychle roste. Třeba na Novém Zélandu je již využívá více než čtvrtina všech tamních...
