Téměř 5 000 individuálních stěrů provedených v kancelářských budovách, v nichž pracuje více než 3 000 zaměstnanců, stojí za právě zveřejněnou studí věnovanou hygieně na pracovištích. Z jejích výsledků mimo jiné vyplývá, že více než čtvrtina počítačových klávesnic je velmi rizikových z hlediska potenciálu pro šíření nemocí a téměř polovina myší výrazně zaostává za optimálním stavem. Průzkumu se zúčastnily nejrůznější firmy: Stěry byly prováděny ve výrobních prostorách, v právních a pojišťovacích kancelářích, ve zdravotnických společnostech i v call centrech.
Napomoci hygieně na pracovišti může i pravidelné používání dezinfekce na ruce. Foto: Kimberly ClarkV rámci studie byly odebírány stěry z vybraných objektů v nejrůznějších organizacích. Ve stěrech byla měřena úroveň adenosin trifosfátu (ATP). ATP je látka přítomná v buňkách zvířat, rostlin, bakterií, kvasinek a plísní a z určení úrovně zastoupení ATP lze podle autorů určit kontaminaci některým z uvedených zdrojů. Každý objekt s úrovní ATP rovnou nebo vyšší 300 je podle studie považován za vysoce riskantní z hlediska přenosu nemoci. Objekty s hodnotami ATP v rozmezí 100 až 300 napovídají, že je v daném prostoru vhodné zapracovat na zlepšení úrovně čistoty.
Podle studie, která byla provedena ve spolupráci s Charlesem Gerbou, profesorem mikrobiologie na Arizonské univerzitě, byly z hlediska kontaminace nejnebezpečnější následující povrchy (procenta zastoupení povrchů s vysokou úrovní kontaminace, tedy s ATP 300 nebo vyšší):
Kromě toho byly na polovině všech počítačových myší a stolních telefonů naměřeny hodnoty ATP přesahující 100. To podle autorů studie naznačuje, že i zde je třeba zvyšovat povědomí o důležitosti hygieny rukou a povrchů v kancelářích.
Podle autorů studie je zřejmé, že zaměstnanci mohou být bakteriím způsobujícím různá onemocnění vystaveni v odpočívárnách i v jídelnách, ale v zásadě také kdekoli jinde v kanceláři. „Lidé jsou si vědomi rizika mikrobů na toaletách, ale ostatním prostorám se nedostává stejného stupně pozornosti. Tato studie ukazuje, že kontaminace se může šířit pracovištěm, když si zaměstnanci připravují oběd, vaří si kávu nebo prostě píšou na klávesnicích,“ vysvětluje Charles Gerba.
Řešením je prý jednak pečlivý úklid ze strany specializovaných firem, jednak dostupnost prostředků pro udržování hygieny přímo zaměstnanci. "Jednoduchá řešení jako umístění dezinfekčních utěrek do kuchyně a umožnění jednoduchého přístupu k dezinfekčním prostředkům na ruce, podtržené osvětou na poli hygieny rukou a povrchů, mohou sloužit jako podnět pro zapojení zaměstnanců do udržování zdravého prostředí v kancelářích," říká komentář k průzkumu ve zprávě společnosti Kimberly-Clark Professional, která se zabývá právě prodejem uvedených prostředků.
Jaroslava Zelenková z Hygienické stanice hlavního města Prahy k tomu dodává: „Zdánlivě jednoduché úkony, které běžně rutinně provádíme v rámci osobní hygieny, nebo úklidu, neznamenají vždy minimalizaci mikroorganizmů. Právě podceňování základních pravidel, například při mytí a dezinfekci rukou, nese opačný výsledek, ať k tomu přispívá nedbalé mytí rukou, dezinfekce na vlhké ruce, kontaminované mýdlo nebo ručník.
Výše uvedená studie byla publikována v rámci projektu Projekt Zdravé pracoviště, který výše uvedená společnost spustila nejdříve ve Spojených státech a nyní i ve vybraných evropských zemích včetně České republiky.
„Na běžném pracovním stole se nachází 400krát více bakterií než na záchodovém prkénku. Podobné znečištění vykazuje i klávesnice, telefonní sluchátko či počítačová myš. Výsledky průzkumů navíc ukazují, že si přibližně 15 % žen a 25 % mužů nemyje ruce po použití toalety v práci a roznáší bakterie dál,“ říká Jan Pipek ze společnosti Kimberly-Clark Professional.
Podnikům, které se do Projektu Zdravé pracoviště zapojí, bude nabídnuta příležitost získat komplexní analýzu hygieny celého jejich pracovního prostředí, od recepce až po jednotlivé pracovní stanice. Výsledky poskytne specializovaná mikrobiologická laboratoř a následně bude firmám v případě zjištěných problémů navrženo vhodné řešení.
