Konsolidace datových center, jejich vyšší automatizace a stále intenzivnější využívání cloudových technologií – to jsou hlavní aktuální trendy v oblasti datových center podle analytiků i vybraných odborníků. Důvodem pro změny v této oblasti je pak jednak nástup dalších informačních technologií, jako je třeba IoT, jednak měnící se ekonomické prostředí.
Foto: PixabayAnalytici IDC již několik let hovoří o posunu k takzvané třetí platformě IT. Jestliže ta první se vyznačovala využitím mainframů a druhá dvojicí klient/server, pro tu třetí je zásadní využití mobilních řešení, cloud computingu, sociálních sítí a tzv. big data s příslušnými analytickými nástroji. Je přitom zjevné, že všechny tyto technologie mají dopad rovněž na datová centra – ať už proto, že tam jsou využívány (cloud), nebo proto, že je pro svůj provoz s výhodou využívají (sociální sítě, big data, mobilní technologie).
Zásadním faktorem růstu datových center i dalších technologických investic má být v blízké budoucnosti podle analytiků IDC Internet věcí (IoT - Internet of Things). Instalovaná kapacita datových center poskytovatelů, konzumovaná zátěží spojenou s IoT, podle nich vzroste v aktuální pětiletce (do roku 2019) o takřka 750 %. Dodejme, že podle analytiků Gartneru pak 5 miliard těchto „věcí“ je v provozu letos, v roce 2016 to má být 6,4 miliardy, ale za pět let, v roce 2020, jich má být už 25 miliard.
Jak to vypadá v praxi? Podle Gartneru bude příští rok, tedy v roce 2016, připojováno k internetu 5,5 milionu nových „věcí“ každý den. Jaké to budou? Pomiňme ty, které připojují běžní koncoví uživatelé a které jsou podporovány mimo jiné vznikem velmi levných počítačů (naposledy třeba Raspberry Pi Zero za 5 dolarů). Běžně v provozu jsou systémy pro monitorování nákladní dopravy, zajištění provozu průmyslové výroby, monitoring a zabezpečení domácností, vzdálený monitoring srdce (2600 pacientů v ČR), monitorování dopravy ve městech, ale třeba i v maloobchodě – připomeňme dash button Amazonu, malé objednávací tlačítko s logem výrobku, které si umístíte na místo používání daného produktu (např. tlačítko pracího prášku na pračku).
Podle PricewaterhouseCoopers pětina firem loni investovala do senzorů sbírajících data. V některých odvětvích ekonomiky už třetina. A tyto investice budou pokračovat – a vznikat bude i odpovídající komunikační infrastruktura. Třeba T-Mobile plánuje v ČR na rok 2016 minimálně 350 základnových stanic pro IoT (technologie Sigfox). A rostoucí objem dat ze sítí IoT bude znamenat vyšší nároky na jejich uskladnění i analýzu – a tím i na datová centra.
Další skupinou technologií, o které se v souvislosti s proměnou datacenter hodně mluví, jsou ty okolo cloud computingu. Celkové investice do cloudové IT infrastruktury (server, storage, Ethernet switch) letos podle IDC celosvětově vzrostly o cca 26,4 % na 33,4 miliardy USD a tvoří třetinu všech výdajů na IT infrastrukturu. Proč tak významný růst? Podle analytiků především díky expanzi datových center nabízejících služby veřejného cloudu.
V úvodu zmiňujeme, že jedním z významných trendů v oblasti datových center je jejich konsolidace. Jak probíhá – a jak bude probíhat? V roce 2017 bude podle IDC celosvětový počet datových center kulminovat na 8,6 milionech a poté začne pomalu klesat. Proč?
Protože sice poroste počet datových center poskytovatelů služeb, ale bude klesat počet menších interních datových center různých organizací. Krátce a stručně: Množství malých datových center především v menších a středních firmách bude nahrazeno datovými centry poskytovatelů – a přitom stále poroste jejich kapacita i rozloha. V roce bylo podle IDC celosvětově v datových centrech 158 milionů m2 ploch, v roce 2018 to již má být 194 milionů m2.
Do roku 2017 bude podle stejných analytiků 60 % toho IT vybavení datových center firem, které používají k podnikání, umístěno v datových centrech poskytovatelů – kolokačních, web hostingových, cloudových. Trend k outsourcingu IT se ale bude projevovat nejen tímto způsobem. Do stejného roku – podle stejného zdroje - přestane 60 % firem spravovat většinu své IT infrastruktury, přičemž budou spoléhat na pokročilou automatizaci a dodavatele služeb.
Vraťme se ale ještě přímo k datovým centrům. Posun směrem k velkým datovým centrům poskytovatelů služeb lze dokreslit i dalším odhadem analytiků IDC: V roce 2016, budou velká datová centra celosvětově hostit více než 50 % surového výpočetního výkonu a více než 70 % surové kapacity pro ukládání dat. Datová centra se tak stanou primárními spotřebiteli nových technologií v těchto oblastech.
Je zřejmé, že nároky na datová centra se mění, stejně jako se mění způsob jejich využití a technologie v nich používané, aby bylo možno uvedené změny ustát. A mění se i právní rámec. Připomeňme třeba jen rozhodnutí Evropského soudního dvora, podle kterého je neplatná mezinárodní smlouva o přenosu digitálních dat mezi USA a Evropou (Safe Harbor). Nelze tedy automaticky předávat data uživatelů z EU do datových center v USA.
Je zjevné, že i když jsou v hlavní roli technologie, vývoj v oblasti datových center je podporován i dalšími faktory. A ještě jedna perlička na závěr: V roce 2019 budou podle analytiků Gartneru 2/3 infrastruktury DC v Číně dodáváno čínskými výrobci. Jsou totiž i v náročných technologiích stále konkurenceschopnější, ať už jde o výzkum a vývoj, marketing nebo technickou podporu. Lze si jen klást otázku, jaký související vývoj pak lze čekat v dalších regionech světa...
Moderní datové centrum by se mělo z hlediska uživatelů chovat jako samostatná továrna, možná i do jisté míry laboratoř. Musí...
