Samoučící se experimentální čipy Loihi představila společnost Intel. Novinka umožní, aby se autonomní stroje v reálném čase adaptovaly na podmínky okolního prostředí. Nebudou muset využívat vzdálenou aktualizaci. Čip využívá neuromorfní architekturu, což znamená, že simuluje chování lidského mozku.
Tradiční modely strojového učení vyžadují učební sady, na nichž trénují a postupně zdokonalují své schopnosti. Tento krok do značné míry čip Loihi obchází, resp. kombinuje jej i s vlastními úsudky a závěry. Pro ně čerpá podněty z reakcí okolního prostředí, což firma Intel označuje termínem kontinuální učení.
Novinka využívá architekturu, která napodobuje lidský mozek. Pracuje se 130 tisíci umělými neurony a 139 miliony synapsí. Učení probíhá výrazně rychleji a energeticky efektivněji, než je tomu u tradičních systémů. Ty obvykle pracují s běžnými procesory a nejrůznějšími akcelerátory. Nemalá část jejich výkonu je však nevyužita, případně vykonávají mnohem více operací.
Základ čipu Loihi tvoří technologie firmy Nervana Systems, kterou společnost Intel převzala vloni v srpnu. Její spoluzakladatel Amir Khosrowshahi dnes zastává pozici CTO v divizi Intel Artificial Intelligence Product Group. Právě on hovořil o potřebě nové architektury pro implementaci neuronových sítí na hardwarové úrovni. Čipy GPU, jež dnes tvoří hlavní součást systémů pro umělou inteligenci, považuje za neefektivní. Obsahují příliš mnoho prvků, jež pro výpočty v neuronových sítích nejsou zapotřebí.
Čip Loihi nabídne společnost Intel v první polovině roku 2018 univerzitám a výzkumným institucím, které se věnují umělé inteligenci. Pro jeho výrobu firma použila 14nanometrový proces. Součást sady tvoří také nástroje pro jeho programování a zkušební algoritmy. Do budoucna by se podobné čipy mohly prosadit v průmyslu, automobilech nebo v kybernetické bezpečnosti.
