Zahraniční startupy mezi sebou více kooperují, lépe komunikují s investory a méně se podceňují. Ty české zase dokáží lépe improvizovat. Jak se ale startupová scéna vyvíjí a co se změnilo oproti minulým letům? A co můžeme čekat?
Česká společnost Degirans SE investuje do startupů, které mají společenský přesah. Zajímá se o projekty, které hledají nejen investora, ale i mentora pro svůj další rozvoj. Její zástupci tak mají zkušenosti se startupy z různých oblastí a z různých lokalit. Jak se podle nich tato scéna vyvíjí?
„V ČR je velké množství startupů a v celosvětovém měřítku můžeme říct, že jsme poměrně úspěšní. Když se podíváme na to, že nás je cca 10 mil a kolik startupů tu vznikne, jsme dobří,“ říká Beata Pilná, členka představenstva Degirans SE.
V čem především by se Česká republika měla inspirovat ze zahraničí? Hlavně prý lépe hovořit a kooperovat s investory, startupům často chybí "business uvažování". Pomohla by i větší otevřenost k novinkám a snaha vyhledávat informací v oblastech, kde se startup pohybuje. Důležité je věřit si.
V zahraničí se podle zástupců Degirans SE během posledních 10 let stal startup ekonomickým subjektem, je zde tlak nejen na inovace a pokrok, ale i na následné prodání a zpeněžení myšlenky zakladatele startupu. V ČR se prý výše popsané děje v posledních pěti až šesti letech, ale chybí zde oproti zahraničí jistá pokora zakladatelů startupů k investorům, a zároveň také mnoho českých investorů očekává od startupu rychlý finanční zisk.
Po obsahové stránce se startupy sice stále objevují v "core IT", ale přibývají v daleko větší míře než dříve i v nových sférách, např. geolokačních službách, cestování nebo zdravotnictví. Dochází tak k postupné změně vnímání startupů a rozšíření obsahu, kterým se zabývají.
Neexistují ale nějaké zásadní rozdíly v zaměření startupů v ČR a v zahraničí. Trendem se obecně stává především bezpečnost, big data a vývoj interaktivních her, které mají vyšší přesah, typicky vzdělávací.
V zahraničí je podle zástupců Degirans SE kladen důraz na stálé vzdělávání a spolupráci s univerzitami, na větší osvětu. Investoři do startupů v zahraničí vědí, že se jedná o „dlouhé“ peníze, kde návratnost je do cca 10 let. Jakékoliv daňové úlevy v rámci startupů jsou prý pro investory kontraproduktivní, protože by tak nebylo možné zjistit, zda startup opravdu funguje. Podobně by to bylo i s dotacemi. Pro investora je prý důležité hned na počátku vidět, zda je startup schopný přežít sám za sebe bez jakýchkoliv státních finančních příspěvků.
Zahraniční investoři díky své historii vnímají investici do startupů jako běžnou záležitost a je to do určité míry „trendy“. V ČR je investice do startupů mnohdy brána stále jako módní záležitost.
Mimochodem: Startupy v Maďarsku a Polsku získávají podle materiálů Degirans SE finanční prostředky z místního kapitálu (25% Maďarsko, 22% Polsko). Na Slovensku je nejoblíbenější crowdfunding. V ČR 78% startupů využívá financování z vlastních zdrojů. České a Slovenské startupy se nejvíce orientují na export.
