Z pohledu počtu zaměstnanců mají česká centra sdílených podnikových služeb již třetí největší podíl na českém trhu. Na prvním místě jsou centra amerických a na druhém německých společností. Česká centra podnikových služeb přitom nejen rychleji rostou, ale také častěji vznikají. Zjevný je jednoznačný trend: české firmy objevily popularitu poskytování služeb do zahraničí. Plyne to z výročního průzkumu ABSL, který mapuje stav segmentu podnikových služeb v České republice.
„Zatímco v případě zahraničních center situovaných do České republiky patří k hlavním oborům činnosti finanční, marketingové, logistické a personální služby, česká centra se zabývají především IT službami. Nově vzniklá centra jsou však orientovaná například i na digitální marketing. řízení talentů či jiné odborné oblasti,“ říká Jonathan Appleton, ředitel ABSL, s tím, že vznikající česká centra jsou často relativně malá, s desítkami zaměstnanců.
Díky výše uvedené situaci lze pozorovat meziroční snížení průměrného počtu zaměstnanců center zastoupených v českém segmentu podnikových služeb: z loňských 361 je letošních 333, a to i přesto, že většina center nabírá nové zaměstnance a expanduje. Celých 84 % center předpovídá, že do konce roku 2017 rozšíří počet svých zaměstnanců v průměru o 16 %.
Z více než 200 center podnikových služeb, která sídlí na českém trhu, je 26 z žebříčku Fortune 500 nejvýznamnějších globálních firem. Zhruba 50 % tvoří evropské firmy, přičemž největšími evropskými investory jsou v oboru podnikových služeb kromě samotné ČR Německo a Velká Británie. „Brexit může kartami ještě výrazně zamíchat. Očekáváme, že vystoupení Velké Británie z Evropské unie povede celou řadu investorů k přestěhování svých provozů do EU. Česká republika přitom bude patřit mezi nejčastěji zvažované lokality,“ říká Appleton. Kromě USA a Evropy v České republice najdeme například i kanadská, singapurská či indická centra.
Jako další výrazný fenomén segmentu podnikových služeb se dle letošního průzkumu jeví zavádění robotické automatizace. Zatímco v roce loňském využívalo pokročilou automatizaci procesů 17 % společností, dnes je jich již polovina. Robotizace, dříve využívaná jen pro rutinní úkoly typu skenování faktur či tvorby reportů tak přichází i do dříve nepředstavitelných oblastí, jako je například tvorba smluv anebo personalistika.
„Lidská činnost se díky tomuto fenoménu posouvá od rutinních operací k sofistikovanějším úkolům. Vzniká nová generace odborníků, kteří díky své znalosti IT a procesů mohou naprogramovat pro roboty ty správné algoritmy a pak již jen sledovat jejich výkonnost a řešit nestandardní situace. Proměňuje se proto profil nejčastěji hledaných zaměstnanců,“ říká Appleton s tím, že v segmentu podnikových služeb není na pořadu dne zánik některých profesí v důsledku zavádění automatizace či umělé inteligence. „Firmy jednoduše lidi převedou na jiné činnosti a kompetence, což jim umožní zkvalitnit služby a růst podnikání.“
„Signály z trhu naznačují, že v letošním roce poroste náš segment zhruba 16 % tempem. Jediné, co by mohlo tento boom ohrozit, je aktuální nelehká situace na trhu práce. Naším cílem je ve spolupráci s univerzitami, vládními organizacemi a partnery zajišťovat dostatek vhodných talentů, aby byla udržitelnost tohoto segmentu stejně jako jeho dynamika zachována,“ dodává Appleton.
I když segment podnikových služeb v České republice dynamicky roste, do budoucna se podle zástupců ABSL bude muset vyrovnat s několika problémy, které by mohly jeho rozvoj ohrozit anebo dokonce zastavit. Které to jsou?
Mezi stávajícími centry podnikových služeb roste konkurence. Nejde o konkurenci obchodní, ale v oblasti lidských zdrojů. Z průzkumu vyplývá, že se pohybuje již na 7,6 bodu z desetibodové stupnice. Řešením je získání většího počtu pracovníků, i to je však ztíženo celou řadou brzd, například zdlouhavým imigračním procesem při náboru zaměstnanců mimo EU anebo nedostatečnou podporou pružných pracovních úvazků. „Snažíme se o této problematice hovořit se vládou, ale zatím jsme nebyli vyslyšeni,“ říká Ota Kulhánek, prezident ABSL, a dodává: „Myslíme si, že skutečnost, že Česká republika přichází o obchodní příležitosti v hodnotě 10-15 milionů dolarů ročně by mělo konstruktivní diskuzi nastartovat. My jsme na ni připraveni a máme celou řadu námětů na spolupráci.“
I když se o nedostatečné kvalitě absolventů vysokých škol hovoří již několik let, podle ABSL stále nedochází ke zlepšení. Studenti mají nízké znalosti technologií a jazyků a nejsou připraveni na profesní praxi. Chybí jim základní analytické schopnosti, měkké dovednosti a často i pracovní návyky. Firmy musí proto částečně školský systém suplovat a masivně investovat do vzdělávání zaměstnanců. Na jejich zaškolení musí například vynaložit 3-6 měsíců času, následné školení zaměstnanců za účelem podpory jejich profesního růstu se dle průzkumu ABSL pohybuje v rozsahu 35-45 hodin ročně. Téměř 70 % center podnikových služeb navíc investuje do školení manažerů v oblasti koučování a 74 % do jazykových kurzů.
Možnost alespoň částečné práce z domova patří v centrech podnikových služeb k běžně nabízeným výhodám a je využívána téměř 80 % zaměstnanců. Nová legislativa, která upravuje podmínky práce z domova a má platit od dubna letošního roku, může přinést zaměstnavatelům celou řadu nepříjemností a nadměrné administrativy. I když stále není jasné, jak bude nové nařízení uvedeno v život, již nyní je jasné, že zaměstnavatelé nebudou ochotni převzít dodatečné náklady a zodpovědnost za bezpečnost práce svých zaměstnanců, když pracují z domova. A to může vést k rozhodnutí limitovat možnosti práce z domova. „Namísto směrem k podpoře flexibility práce jde česká legislativa směrem opačným. A to není pro rozvoj našeho segmentu dobrou zprávou,“ říká Kulhánek.
Protože jsou u kandidátů často vyžadovány i neobvyklé jazykové kombinace, které se často v ČR ani nedají studovat, je nutné zaměřit pozornost na cizince. Ti již v tomto segmentu tvoří třetinu všech zaměstnanců a tendence je rostoucí. Nábor lidí z EU probíhá hladce, problémy ovšem nastávají u lidí ze zemí mimo EU. Proces je pro dynamiku našeho segmentu příliš zdlouhavý a komplikovaný. Projekty typu “Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny“ jsou sice dobrým krokem, ale podle ABSL nestačí.
Dle nedávné studie společnosti Deloitte má Česká republika nejvyšší odvody za zaměstnance v celé střední Evropě a je v této oblasti na nejvyšších příčkách i v rámci celé EU. Předbíhá ji jen Francie, Švédsko, Itálie, Belgie a Rakousko. I když do ČR již dávno nepřichází investoři kvůli levné práci, ale kvůli stabilitě a kvalitě, kterou u nás dostávají, může do budoucna vysoká hladina odvodů firmy z oblasti podnikových služeb odradit.
