Výzkumníci bostonské prestižní školy MIT vytvořily funkční biofilm, jenž kombinuje bakteriální buňky s neživými materiály. Výsledkem je hmota či směs, která dokáže přenášet elektrickou energii nebo emitovat světlo.
V další fázi vývoje by buněčné hmota kombinovaná s nanočásticemi zlata a dalších materiálů mohla posloužit k výrobě funkčních elektrických obvodů. Bakterie mají v projektu sice hlavní, ale v podstatě velmi jednoduchou roli. Na určité impulsy, například v podobě slunečního záření, reagují tak, že vytvoří kluzký a slizký materiál, jenž má konzistenci zubního plaku. Buňky jsou navíc schopny vytvářet struktury, reprodukovat se a přizpůsobovat se různým podmínkám. Chemická reakce na okolí a přítomnost vodivých nanočástic by mohla generovat elektrickou energii, případně sloužit jako senzor, například pro odhalování přítomnosti toxinů.
Pro své pokusy zvolili výzkumníci baktérie E.coli. Ty totiž produkují biofilm, jenž obsahuje proteinové řetězce, které pomáhají materiálu přilnout k povrchu. Vlákna lze modifikovat s pomocí peptidů a vybudit v nich schopnost pohlcovat anorganické nanočástice. Tím je posléze zajištěna elektrická vodivost biofilmu.
Buňky nabízejí při konstrukci elektrických obvodů řadu výhod. Dokáží mezi sebou komunikovat a přetvářet složení biofilmu v reakci na dodané nanočástice. Vědci předpokládají, že dokáží buněčnou strukturu přimět k žádoucím a různým způsobům chování.
