Autentizace uživatelů prostřednictvím mozkových vln

Autentizace uživatelů je dlouhodobým problémem, který se dnes stále ještě nejčastěji řeší prostřednictvím přístupových hesel. Je sice zřejmé, že jde o řešení nepohodlné, žádná z alternativ jej ale zatím - z různých důvodů - nebyla schopna nahradit. Nejen pro autentizaci uživatelů při přístupu k mobilním zařízením - mobilním telefonům, tabletům apod. - by v budoucnu mohla sloužit technologie rozpoznání uživatele podle jeho mozkových vln. Autoři právě zveřejněné studie hlásí až 99% úspěšnost.

EEG senzory jsou již nějakou dobu běžně dostupné i koncovým uživatelům (jmenujme třeba populární MindWave společnosti NeuroSky - zde je test od naší sesterské redakce), nicméně jejich masové použití zatím směřovalo spíše do oblasti zábavy. Autoři studie I Think, Therefore I Am: Usability and Security of Authentication Using Brainwaves z univerzity v Berkeley ale zaměřují svou pozornost jiným směrem - na využití podobných zařízení k autentizaci uživatelů.

Podle jejich závěrů se při integraci EEG senzorů do mobilních zařízení stane autentizace využívající mozkových vln uživatele zcela reálnou alternativou stávajících řešení. Autoři studie podle svých slov otestovali využitelnost běžných EEG senzorů určených pro spotřebitelský trh k uvedenému účelu a zjistili, že jsou u jednokanálových EEG systémů (tedy systémů s jedním EEG čidlem, suché provedení, tedy bez nutnosti používat vodivý gel) schopni dosáhnout 99% přesnosti autentizace uživatele, což podle nich odpovídá přesnosti dřívějších pokusů s profesionálními vícekanálovými řešeními.

Ke svým testům využívali produkt MindSet od výše zmiňované společnosti Neurosky, tedy běžné zařízení určené koncovým uživatelům. Testovací subjekty pak nechávali provádět nejrůznější mentální činnosti, aby určili, které z nich se jak projevují na výstupech čtečky EEG, a jak efektivně je lze využít k autentizaci uživatele. Jen pro představu: Mentální aktivitou vhodnou pro autentizaci uživatele může být třeba tiché prozpěvování si oblíbené hudební skladby. Nebo představování si vybrané pasáže z oblíbené knihy.

Ačkoli je zřejmě doba, kdy nás přístroje budou rozpoznávat podle naší mozkové aktivity, ještě poměrně daleko, nemusí jít o tak dlouhou dobu, jak bychom si ještě nedávno mysleli. Jednou ze slabin realizovaných pokusů zatím je, že vybranou mentální aktivitu je třeba provozovat relativně dlouho - při ve studii uváděných pokusech šlo o deset sekund, přičemž lze předpokládat i krátkou dobu mentální přípravy. Nicméně jde o jednu z prvních vlaštovek, a tak je třeba se na studii dívat.