První čip GPU s architekturou Volta představila na své konferenci společnost nVidia. Novinka nese označení GV100, je vyrobena 12nanometrovým procesem, tvoří ji 21,1 miliardy tranzistorů a zabírá plochu 815 mm čtverečních. Čip bude pravděpodobně sloužit pouze pro akceleraci výpočtů. Obsahuje totiž 640 specializovaných jader typu Tensor pro tzv. hluboké učení.
O architektuře Volta společnost nVidia poprvé informovala v roce 2013. Původně se měla na trhu objevit po generaci Maxwell. Vklínila se však mezi ně architektura Pascal.Volta je plnohodnotnou architekturou grafického čipu, která podporuje výpočty i grafiku. Aktuálně představené produkty ale směřují spíše do první uvedené kategorie. Stejný přístup společnost nVidia zvolila i v minulém roce, kdy představovala první produkty s architekturou Pascal. Nejprve nabídla řešení pro byznys, segment HPC a umělou inteligenci.
Čip GV100 obsahuje v plné konfiguraci 5376 jader CUDA, 672 jader Tensor a 336 texturovacích jednotek. Spolupracuje s pamětí typu HBM2 při šířce sběrnice 4096 bitů. Vyrovnávací paměť L2 má kapacitu 6 MB, hodnota TDP činí 300 wattů.
Vedle samotného čipu GV100 představila společnost nVidia také akcelerační karty Tesla V100 a inovovaný superpočítač DGX-1. Oba produkty využívají, resp. využijí architekturu Volta. Na trhu se totiž objeví ve třetím letošním čtvrtletí. Superpočítač DGX-1 má s novými kartami Tesla V100 stát 149 tisíc dolarů. Za ně ovšem nabídne téměř 41 tisíc jader CUDA, jež podle nVidie odvedou práci 800 standardních procesorů, resp. 960 teraflopů v úlohách strojového učení..
