Osmou generaci grafické architektury s označením Turing představila společnosti nVidia. O její podobě a určení se spekulovalo zhruba rok. Stěžejní novinku přestavují technologie tzv. hybridního vykreslování. Ta kombinuje tradiční postupy rasterizace obrazu s vykreslováním paprsků. Na něm se podílejí zcela nová jádra RT Cores.
Architekturu Turing označuje společnost nVidia za nejvýznamnější krok ve vývoji počítačové grafiky od příchodu platformy CUDA v roce 2006. Hlavní zásluhu tohoto hodnocení nesou nová výpočetní jádra RT Cores a inovovaná Tensor Cores. Díky nim se ke slovu dostává tzv. hybridní vykreslování obrazu, které má přinést dosud nevídané grafické efekty. Ty vedle nové technologie ray-tracing využijí také neuronové sítě, resp. postupy hlubokého učení a související trénink. Ve výsledku zajistí například automatické vyhlazování obrazu v různých aplikacích a vizuální distribuci paprsků v prostoru, která si nezadá s jejich reálnou podobou.
Jensen Huang, zakladatel a výkonný ředitel společnosti nVidia, označil hybridní vykreslování za zásadní změnu v oboru počítačové grafiky a vykreslování paprsků v reálném čase za oborový svatý grál. Zásadní proměnou projde nejen grafika v počítačových hrách, ale obecně se může zvýšit kvalitativní podání obrazu ve všech multimédiích.
Čipy s architekturou Turing nabídnou technologii ray-tracing čili vykreslování paprsků v obrazu v reálném čase. Na jejím vývoji strávili zaměstnanci firmy nVidia údajně 10 tisíc inženýroroků. Akceleraci příslušných výpočtů zajišťují čipy RT Cores. V podstatě mají za úkol provést světelné paprsky nebo i zvuk trojrozměrným zobrazovaným prostorem. Toto zadání zvládnou až pro 10 miliard paprsků za sekundu.
Nejprve se nová architektura objeví v grafických čipech Quadro RTX 8000, Quadro RTX 6000 and Quadro RTX 5000, jež směřují především do profesionálních řešení. Na trhu se objeví ve čtvrtém kvartálu letošního roku. Společnost nVidia také aktualizovala svou vývojovou platformu RTX tak, aby možnosti, jež přináší Turing, využila.
