Zapojení pokročilých technologií kapacitního plánování. To je trend, týkající se stále většího množství úspěšných výrobních firem. Důvodem je jednak zvyšující se objem produkce, kterou již prakticky nelze uřídit dosud používanými nástroji a jednak hrozba nemalých penalizací za opožděné dodávky. Plánování a řízení výroby zefektivní nejen procesy ve vlastní výrobě, ale i všechny navazující.
Oblíbená otázka, zda v informačním systému stačí výrobní firmě podpora MRP/MRPII nebo potřebuje APS, nemá jednoznačnou odpověď.
MRP - Material requirements planning – plánování materiálových potřeb
MRPII - Manufacturing resource planning – plánování všech zdrojů pro výrobu
APS - Advanced Planning System - pokročilé kapacitní plánování.
Záleží totiž na mnoha faktorech. Asi nejvíc ovlivní rozhodování šíře a rychlost obměny vyráběného sortimentu a materiálové základny, průměrná průběžná doba výroby, četnost operativních změn a další. S touto problematikou si různé informační systémy poradí různě. Některé umožní používat vždy buď jeden nebo druhý nástroj. Některé, jako například HELIOS, dovolí vhodně kombinovat přínosy z obou - MRP použité v první vlně a následně zpřesněné APS plánováním se v praxi bývá nejčastější.
Na trhu existují samostatná specializovaná APS, která lze při implementaci propojit s informačními systémy. Jiná jsou nativní součástí celého podnikového řešení. Samostatné APS má své výhody. Je variabilnější s větším množstvím nastavovacích a řídících parametrů pro plánování. Má však i svá negativa. Nejpodstatnějším z nich je vysoká složitost nejen vlastních plánovacích algoritmů, ale i obslužných nastavovacích parametrů.
Oproti tomu APS integrovaná v podnikových řešeních jsou pro obsluhu jednodušší a jejich kladem je i přímá provázanost s celým systémem, díky níž může plánovač pracovat se všemi dostupnými informacemi. Nevýhodou je, že někdy neumí splnit příliš specifické požadavky uživatelů.
Právě zde se prokáže kvalita a zkušenosti implementátora, který má konkrétní firmě poradit, co je právě pro ni vhodnější. Výhodou je, pokud má nabízené řešení možnost volby pro konkrétní implementaci - tedy nabízí jak integrované APS řešení, tak schopnost komunikovat s externími specializovanými APS.
Jakmile si uvědomíme, že APS opravdu potřebujeme. Logicky následuje otázka: „Jak je správně uvést do života?“
Na začátku je nejdůležitější stanovit si přesné cíle a přínosy, kterých chceme dosáhnout a v průběhu implementace je nerozšiřovat! Zde bych nejraději napsal deset vykřičníků, protože věta obsahující: „…a nešlo by ještě…“, která je dále řešena, bývá nejčastější příčinou neúspěchu nasazení APS. Ano - i po nasazení a uvedení do života lze systém APS dále zlepšovat. Poznamenávejme si náměty, které při implementaci nalezneme. Nikdy je ale nevřazujme bezhlavě už do samotného zavádění.
Na APS se nejčastěji přechází z plánování výroby závisejícím mnohdy na jediné osobě. Ta vytváří plán „pomocnými“ excelovými tabulkami a v pokročilejším případě je plní exportováním dat z informačního systému, ať již komplexního ERP nebo jen skladově-ekonomického. Často se vyskytne situace, kdy licence na APS je sice zakoupena, ale nasazení dosud nebylo dostatečnou prioritou, takže je nelze využívat. Dalším velmi častým případem jsou různé „procesní zbytky“ po opakovaném neúspěšném zavádění jiných plánovacích či APS systémů. A nesmíme zapomenout ani na skupinu firem, které k tomuto kroku přistupují úplně poprvé.
Princip implementace je pro obě skupiny téměř shodný. Kterých podnikových oblastí se zavádění APS dotkne? Nejjednodušší odpovědí na tuto otázku by bylo prosté: „všech“. Je to skutečně tak. Důležitou přípravou pro úspěšné implementování APS je totiž zvládnutí udržování kvalitních a okamžitě reagujících procesů se vzájemně provázanými informacemi ve všech oblastech. Podtrhuji úmyslně použitý obrat důležitá příprava. Cesta k implementaci APS začíná revizí a posunutím procesů ostatních oblastí. Bez toho by se celé nasazování velmi rychle zaseklo.
Zásobování a sklady materiálu musí reagovat nejen na statické požadavky. Je nutné, aby se dokázaly v průběhu času přizpůsobovat měnícím se prioritám a úpravám termínů požadavků na zajištění materiálu. Je důležité si uvědomit, že ASP svými optimalizacemi zdrojů řídí zásobování, nikoli obráceně, že by se APS jen přizpůsobovalo aktuálním materiálovým podmínkám. Nutným předpokladem hladkého provozu v této oblasti je také sledování stavu skladu včetně odděleného řešení reklamací a využitelných zbytků.
Technická příprava výroby vytváří, při správném nastavení, možnost bez zbytečného zdržování volit přímo v rámci plánování různé alternativy. V ideálním případě jsou na základě dlouhodobých statistik z APS plánovacího procesu vytipována kapacitně problematická místa výroby a rovnou při tvorbě základní dokumentace se pro ně vytváří náhradní doporučené alternativy. Ty se zdaleka netýkají pouze technologických postupů, takto lze připravit i materiálové alternativy a někdy i využití externích zdrojů (ať už jako kooperace, či přímý nákup).
Výroba má za úkol „jen“ se řídit plánem. Jednoduché a jasné zadání, nicméně většinou nejnáročněji splnitelné. Jedním z důvodů je časté nesprávné rozvolnění přímé návaznosti na ostatní agendy. Pracovníci výroby jsou již většinou zvyklí vykazovat své výkony za pomoci čárových kódů na sběrných stanovištích přímo u stroje nebo v dosahu pracoviště. Často však dochází ke zpoždění nebo časovému proházení těchto informačních zdrojů. Velkou devizou a zároveň velkým nebezpečím je vymlouvání se na „vysokou míru operativy“. Nasazení APS rozhodně nemá za cíl zakázat rychlé operativní změny, nýbrž plánovitě zmenšit jejich nutnost a zároveň s nimi interaktivně pracovat.
Prodej a sklady prodeje jsou důležitou částí celého firemního procesu. Zde vše začíná i končí při komunikaci se zákazníkem. Často slyšíme stesky ze strany obchodu: „Jak mám prodávat, když nevím, jaké termíny mohu garantovat?“ A ze strany výroby: „Proč zase slibují nesplnitelné termíny?“ Cesta k dosažení cíle je dlouhá. Základem je dosažení shody, kdy obě oblasti vzájemně spolupracují. Obchodník se dívá na vytíženost výroby, případně si nechá stanovit předpokládaný reálný termín realizace, a „bojuje“ se zákazníkem, aby neslíbil dřívější. Výroba se řídí obchodem nastavenými prioritami při rozhodování a plánování.
APS se nemusíme obávat. Jednoznačně dokáže ušetřit jak nervy, tak i nemalé finanční prostředky. Jeho nasazení zároveň zlepší procesy řízení celého podniku. Není otázkou, jestli podnik potřebuje APS, otázkou je, kdy vnitřně informačně dospěje, aby jej mohl zavést a používat.
Jan Mlejnský, Produktový manažer pro výrobu, informační systémy HELIOS, Asseco Solutions, a.s.
(Partnerský příspěvek)
