Technologii bezdrátových přenosů dat, včetně obrazových, pro zařízení virtuální nebo rozšířené reality odkoupila od firmy Nitero společnost AMD. Pořízené řešení, resp. čip pracuje ve standardu 802.11ad (WiGig) v nelicencovaném pásmu 60 GHz. Rychlost bezdrátových přenosů dosahuje na krátké vzdálenosti teoreticky hodnoty 5 Gb/s.
Virtuální a rozšířená realita se začíná etablovat do atraktivního tržního segmentu. Do budoucna se s jejími technologiemi počítá jako s náhradou tradičních ovládacích rozhraní mezi člověkem a počítačem. Nejčastější nebo nejběžnější koncová zařízení virtuální i rozšířené reality mají dnes podobu brýlí a přileb. Jejich bezdrátové připojení představuje jednu z oblastí, které se věnuje hned řada výrobců. Nyní se k nim přidává také firma AMD.
Americký producent procesorů a čipsetů se po letech útlumu opět dostává do hry. Aktuálně představované procesory Ryzen s architekturou Zen by s něj opět měly či mohly udělat zdatného konkurenta firmy Intel. AMD rozvíjí svůj čipový ekosystém do větší šíře. Firmě se daří v oblasti návrhu procesorů dle požadavků zákazníků. Její procesory figurují v herních konzolích firem Microsoft a Sony. S větším či menším úspěchem se snaží na trhu etablovat také vlastní komponenty, například paměti nebo disky SSD.
Nyní se společnost AMD odhodlala ke koupi intelektuálního vlastnictví a k převzetí inženýrského týmu firmy Nitero. Ta vyvíjí čipy pro bezdrátové přenosy dat mezi brýlemi nebo přilbami pro virtuální a rozšířenou realitu a počítačem, případně jiným zařízením. Využívá standard 802.11ad WiGig v nelicencovaném pásmu 60 GHz. Rychlost přenosů teoreticky činí 5 Gb/s. Pro čip je vedle rychlosti důležitá také energetická náročnost. Tou, resp. její níží, se firma Nitero chlubila již v roce 2015, kdy představila 28nanometrový čip NT4600. Nejvyšších výkonů dosahují přenosy vzhledem k užitému frekvenčnímu pásmu na krátkou vzdálenost nejvýše několika metrů.
AMD pořízenou technologii hodlá dále rozvíjet a integrovat do svých řešení.
