Kvantové počítače, nanotechnologie nebo inteligence rojů - to jsou jen tři ze sedmi potenciálně převratných technologických směrů, které vytipovali analytici společnosti Gartner pro příští měsíce. Nejde však jen o to, že mohou být převratné; analytici současně předpokládají, že mnohé z nich jsou v současnosti až příliš opomíjené. Pojďme se tedy podívat, čemu podle analytiků šéfové IT věnují zřejmě méně pozornosti, než by měli.
foto: Pixabay„Tou největší výzvou, které dnes čelí velké společnosti a dodavatelé technologií, je digitální proměna,“ říká Daryl Plummer z Gartneru. Virtuální podstata digitálních změn je podle Plummera činí hůře uchopitelnými a reakce je tak obtížnější, než v případě dřívějších technologických změn. Šéfové informatiky tak musejí ještě více spolupracovat s lidmi z byznysových oddělení organizací, aby byli schopni včas rozpoznat, prioritizovat a reagovat na časné indikátory změn.
A jakých sedm technologií s potenciálem zásadně proměnit svět IT - a přitom zřejmě snadno opominutelných šéfy informatiky analytici Gartneru vytipovali? Zde jsou:
Kvantové počítače stavějí na nové technologii, která je založena na využívání kvantových stavů subatomárních částic. Zatímco klasické počítače využívají bity s logickými stavy 1 nebo 0, kvantové počítače stavějí na kvantových bitech, takzvaných qubitech. Ty narozdíl od klasických bitů mohou být současně v mnoha stavech a nabývat nejen hodnoty 0 a 1, ale také hodnot mezi nimi.
Kvantové počítače díky tomu mohou provádět masivní paralelní výpočty, teoreticky mohou zpracovávat miliony operací současně. Jednotlivé qubity navíc mohou být spojeny s dalšími qubity v rámci procesu označovaného jako entanglement. Výsledkem obou zmíněných vlastností je pak výpočetní systém, který je schopen pracovat na velkém množství alternativních řešení současně.
Analytici Gartneru upozorňují, že kvantové počítače tak umožní řešení analytických úloh, které jsou v současnosti v rozumném čase a s rozumnou výší nákladů neřešitelné.
Překlady jazyků v reálném čase jsou na dosah, což může zásadně proměnit komunikaci napříč světem. K dispozici jsou již aplikace pro chytré telefony, které dávají do tohoto světa nahlédnout, byť překlady ještě mívají k dokonalosti daleko. Vývoj ale pokračuje a lze tak předpokládat, že se poměrně brzy dočkáme doby, kdy bude moci každý snadno komunikovat s každým, a to bez ohledu na svůj nativní jazyk a bez nutnosti přítomnosti živého překladatele.
„Aby se připravili na tuto změnu, šéfové informatiky by měli vybavit zaměstnance na mezinárodních pozicích experimentálními překladači fungujícími v reálném čase, aby otestovali tuto přímou komunikaci,“ doporučuje Plummer. Lze očekávat, že široké nasazení do praxe díky lepší komunikaci výrazně zlepší efektivitu zaměstnanců na některých pozicích.
Nanotechnologie obecně využívají prvky o velikosti 1 až 100 nanometrů, takže vznikají řešení pracující s jednotlivými atomy a molekulami. Nanotechnologie jsou aktuálně nejvíce využívány pro tvorbu materiálů se zcela novými vlastnostmi, například pro urychlení hojení ran. Lze však očekávat stále širší uplatnění nejen v medicíně, ale i v elektronice nebo v oblasti bezpečnosti.
Plummer upozorňuje, že jakkoli se o nanotechnologiích již nějakou dobu hodně hovoří, stále jsou podceňovány její možné dopady na nejrůznější odvětví. Velký potenciál vidí mimo jiné například v nanotechnologickém 3D tisku organických materiálů.
Klasické manažerské metody dostávají s rozvojem digitálních technologií zabrat, řadu rozhodnutí je třeba činit takřka v reálném čase, a to i v případě těžko predikovatelných událostí a na základě velkých objemů dat, plynoucích například ze zařízení IoT. Lidé jsou na takové rozhodování pomalí a klasická řešení mohou být cenově neefektivní. Kudy z toho ven?
Řešením může podle analytiků Gartneru být takzvaná inteligence rojů (swarm intelligence), kolektivní chování decentralizovaných samoorganizujících se systémů. Tyto systémy obsahují výpočetní jednotky, které se řídí poměrně jednoduchými pravidly a problémem není ani jejich masové nasazení při zachování přijatelných nákladů. Příslušná rozhodnutí tak lze realizovat rychle a lokálně, ale současně i v koordinaci s ostatními v rámci většího systému.
Rozhraní člověk-stroj (Human-Machine Interface, HMI) nabývá na důležitosti s tím, jak stále více a častěji spolupracujeme s digitálními produkty, ať už virtuálními nebo reálnými - mimo jiné například s kolaborativními roboty. Kvalitní rozhraní HMI dává poskytovatelům řešení možnost odlišit se od konkurence a uživatelům usnadňuje spolupráci s digitálním světem, obzvláště, pokud se podaří vytvořit je na míru jejich potřebám.
Využití je široké, od výrobních podniků po zdravotnictví. Analytici Gartneru uvádějí jako příklad speciální nositelná zařízení pro EMG (elektromyografie), která umožňují hendikepovaným ovládat smartphony a počítače díky slabým signálům měřeným na svalstvu.
Revolucí v distribuci softwaru jsme zažili již několik, mimo jiné například v začátcích distribuce na CD-R nebo on-line, teď zřejmě stojíme na prahu další. Zásadní roli by v ní měla hrát softwarová tržiště. Všichni jsme samozřejmě zvyklí na softwarové obchody na mobilních platformách, s rostoucím významem cloudových řešení lze ale očekávat rozvoj tržišť mířících právě tímto směrem - ke snadnému nákupu (a instalaci) softwaru, který poběží v cloudu třetí strany. To s sebou přinese nejen rozšíření možností volby a usnadnění života firemním klientům, ale také nové příležitosti pro vývojáře.
V současnosti většina z nás používá chytré telefony přímo, a to především prostřednictvím jejich dotykového displeje. To by se ale podle analytiků Gartneru mohlo postupně měnit s tím, jak se okolo nás budou objevovat další chytrá zařízení, například chytré hodinky či náramky nebo virtuální asistenti. Lidé tak zřejmě mnohdy budou komunikovat s nimi, často hlasem, a chytrý telefon případně jen zprostředkuje komunikaci dále do sítě.
„Smartphony jsou dnes kritické pro spojení i konzumaci médií. Nicméně v průběhu času se stanou méně viditelnými, protože budou zůstávat v našich kapsách či batozích. Místo nich budou spotřebitelé používat kombinaci hlasového vstupu, technologií virtuálních osobních asistentů a nositelných zařízení,“ říká Plummer. Šéfům informatiky doporučuje již nyní testovat různé scénáře využití nositelných zařízení u zaměstnanců i klientů.
Až na šest bilionů dolarů by během příštích čtyř let měly vzrůst celosvětové roční výdaje na IT, což znamená růst...
Polovina roku je vhodným okamžikem pro ohlédnutí se za uplynulými měsíci i pro pohled do blízké budoucnosti. Pojďme se společně...
