Počítače by již během příštích pěti let měly být schopny rozpoznávat obsah fotografií i videa, cítit chemikálie a rozumět chutím, rozpoznat podezřelé zvuky nebo zprostředkovávat uživatelům hmatové vjemy. Využití těchto inovací přitom nabízí významné přínosy: Od zdravotnictví, kde bude možno snáze rozpoznat nastupující nemoci či zanedbanou hygienu, až po gastronomii, kde počítače mohou pomoci vytvářet nová jídla. Nabízíme vám vizi společnosti IBM tak, jak ji zveřejnila ve své zprávě IBM 5 in 5.
Zpráva IBM 5 in 5 vychází podle autorů jak z tržních a společenských trendů, tak ze stavu nově vznikajících technologií vyvíjených ve výzkumných a vývojových laboratořích IBM po celém světě. Letošní vydání zprávy se zabývá technologiemi, které souvisejí s lidskými smysly ve světě počítačů: zrakem, sluchem, čichem, chutí a hmatem. Dopady předvídaných inovací mohou být - jak je ostatně zřejmé z následujícího textu - naprosto zásadní.
Řešení tohoto problému by nepochybně přivítal každý, kdo píše na displeji tabletu nebo smartphonu delší texty, než jen strohé SMS. Hmatová odezva klávesnice prostě citelně chybí. Podle IBM však zprostředkování hmatových vjemů počítači (v jakékoli podobě, tedy i ve formátu tabletů či chytrých telefonů) bude již brzy ještě dokonalejší.
"Představte si, že budete pomocí chytrého telefonu nakupovat svatební šaty a budete schopni cítit na omak povrchem obrazovky satén, hedvábí nebo krajku na závoji. Nebo budete moci ohmatat korálky nebo tkaninu přikrývky vyrobené místním řemeslníkem na druhé straně zeměkoule. Za pět let dojde k transformaci oblastí jako maloobchodní prodej tím, že budou zákazníci schopni ohmatat si produkt prostřednictvím svého mobilního telefonu," píše se v materiálech IBM.
V IBM vyvíjejí aplikace pro maloobchodní prodej, zdravotnictví a další oblasti využívající hmatové technologie, technologie založených na infračervených paprscích a technologie reagující na stlačení k simulaci hmatu, například právě k ohmatání textury a tkaniny látky.
Rozpoznávání obrazu nebo analýza pachů mohou výrazně pomoci při diagnostice nemocí. Foto: IBMPodle aktuálních odhadů za rok udělá lidstvo 500 miliard fotografií a každou minutu na YouTube uloží 72 hodin videa. Dnes počítače rozeznávají obsah snímků převážně podle textu, který použijeme k jejich označení nebo pojmenování; skutečný obsah snímku je pro ně zpravidla záhadou.
Během příštích pěti let prý budou počítače schopny dívat se na snímky a rozeznávat jejich obsah. Budou převádět pixely na význam, budou začínat chápat jejich smysl podobně, jako to zvládne lidský mozek ve spojení se zrakem. To bude mít podle IBM zásadní dopad na průmyslové obory jako zdravotnictví, maloobchodní prodej nebo zemědělství.
"Během pěti let budou tyto schopnosti prakticky využity ve zdravotnictví: Počítače budou chápat obrovské množství lékařských informací pořízených magnetickou rezonancí, počítačovou tomografií, rentgenem a ultrazvukovými zobrazovacími metodami ke zjištění informací týkajících se konkrétního anatomického nebo patologického nálezu. To, co je na těchto snímcích nejpodstatnější, může být pro lidské oko skryté nebo neviditelné a vyžaduje pečlivé změření. Tím, že se budou systémy trénovat k tomu, aby rozlišily, co mají na snímcích hledat – například rozlišit zdravou tkáň od nemocné – a dávat tato zjištění do vztahu se záznamy konkrétního pacienta a vědeckou literaturou, budou systémy, které „vidí“, pomáhat lékařům při detekci lékařských problémů daleko rychleji a přesněji," uvádí IBM.
Podle IBM bude třeba také během pěti let možné využívat systémy rozmístěných chytrých čidel, jež díky detekci parametrů zvuku (intenzita, frekvence) budou schopny detekovat hrozící problémy. Bude tak prý možné předpovídat například to, kdy v lese padnou stromy nebo kdy hrozí sesuv půdy.
Systém, který data ze zvukových čidel přijme, bude zvažovat i další informace - vizuální nebo hmatové - a klasifikovat i interpretovat zvuky na základě toho, co z nich zjistil. Když dojde k detekci nových zvuků, zformuluje systém závěry na základě předchozích znalostí a schopnosti rozeznávat jejich kombinace.
Počítače prý rozpoznají i emoce, budou schopny vnímat náladu člověka. V příštích pěti letech začnou zjišťovat různé aspekty rozhovoru a analyzovat výšku hlasu, jeho zabarvení i další parametry. Rozpoznají tak třeba váhavost diskutujících a pomohou nám tak prý vést produktivnější dialogy, které by mohly zlepšit interakci v zákaznických call centrech nebo dosáhnout plynulejší interakci mezi různými kulturami.
Vědci v IBM zkoumají a vyvíjejí také počítačový systém, který vnímá chuť. Ten prý budou používat třeba šéfkuchaři k vytváření inovativních receptů. Tento systém podle zástupců IBM rozloží ingredience na molekulární úroveň a vezme v úvahu chemii potravinových směsí s psychologickým podtextem toho, jakým příchutím a aromatům dávají lidé přednost. Porovnáním výsledků s miliony receptů bude systém schopný vytvořit nové chuťové kombinace, které například spárují pečené kaštany s jinou potravinou, jako je vařená červená řepa, čerstvý kaviár nebo uzená šunka.
Takový systém prý bude možné použít i k tomu, aby nám pomohl jíst zdravěji, a to tím, že vytvoří nové kombinace chutí, které nás přimějí zatoužit spíše po dušené zelenině, než po brambůrkách. Počítač bude schopný použít algoritmy k určení přesného chemického složení potravy a zjistit, proč mají lidé rádi určitě chutě. Tyto algoritmy budou zkoumat, jak chemické látky reagují mezi sebou navzájem, postihnout molekulární komplexnost chuťových směsí a jejich vazební strukturu a využít tyto informace spolu s modely vnímání k předpovídání chuťové přitažlivosti příchutí.
Již během příštích pěti let budou podle zástupců IBM čidla zabudovaná do našich počítačů nebo mobilů detekovat, jestli na nás jde nachlazení nebo jiná nemoc. Analýzou tisíců molekul v lidském dechu budou pomáhat lékařům diagnostikovat a sledovat nástup nemocí, jako jsou poruchy jater a ledvin, astma, diabetes a epilepsie.
"Již dnes monitorují vědci z IBM podmínky životního prostředí a plyny za účelem záchrany uměleckých děl. Tato inovace se začíná uplatňovat i při řešení klinické hygieny, jedné z největších současných výzev zdravotnické péče. Např. bakterie odolné vůči antibiotikům, jako multirezistentní zlatý stafylokok (MRSA), který v roce 2005 zapříčinil téměř 19 000 úmrtí při pobytu v nemocnicích v USA, se běžně vyskytuje na pokožce a snadno se přenáší přímým kontaktem mezi lidmi. Jedním ze způsobů, jak je možné eliminovat styk se zlatým stafylokokem v léčebných zařízeních, je zajistit dodržování směrnic klinické hygieny mezi lékařským personálem. Za pět let prý bude technologie IBM umět cítit povrchy, kde se aplikují desinfekční prostředky, a tak zjistit, jestli byly místnosti dezinfikovány. Použití nových bezdrátových sítí umožní sbírat data o různých chemikáliích naměřených čidly a průběžně zjišťovat nové pachy a přizpůsobovat se jim," uvádí materiál IBM.
Díky pokroku v oblasti čidel a komunikačních technologií mohou čidla naměřit data na místech, kde to předtím nebylo považováno za možné. Bude tak třeba možné analyzovat půdní podmínky pro pěstované plodiny. Ve městě je možné tuto technologii použít k monitorování záležitostí spojených s odpadem, kanalizací a znečištěním. Potenciální problémy tak bude možné odhalit dříve, než se vymknou z ruky.
Rychlých proměn světa mobilních zařízení si nepochybně všimne každý, ale výrazným vývojem procházejí i další oblasti IT: Analytici upozorňují třeba...
