Výzkumníci z Massachusetts Institute of Technology vyvinuli 168jádrový prototyp čipu, který v některých ohledech simuluje chování lidského mozku. Dokáže provozovat lokální neuronovou síť a současně si zachovat poměrně nízké požadavky na další zdroje, včetně energetických. Novinka potenciálně zamíří do mobilních telefonů, autonomních vozidel, robotů nebo dronů.
Dílčí aplikace umělé inteligence začínají prostupovat lidskou, resp. uživatelskou každodennost. Například možnosti rozpoznávání obrazu, tváří nebo zvuků experimentálně i zcela prakticky demonstrují projekty a řešení firem Microsoft, Facebook nebo Google. Obvykle využívají systémy hlubokého učení, které představují subkategorii strojového učení. Výpočetní algoritmy v nich se dynamicky přizpůsobují vstupním a historickým datům, konkrétně jejich závislostem a klasifikaci. Systémy hlubokého – možná hloubkového – učení pro svůj chod typicky vyžadují komplexní neuronové sítě a velký objem výpočetních zdrojů. Díky nim nabízejí relevantní výsledky a upoutávají zájem uživatelů.
Výzkumníci z MIT se zaměřili na lokální provoz neuronových sítí, jímž by nahradili nebo doplnili komplexní a výrazně výkonnější serverová řešení. K nim ovšem musí mobilní zařízení všeho druhu přistupovat prostřednictvím síťového připojení.
Čip Eyeriss nabízí určité schopnosti umělé inteligence, jež se obejdou bez asistence vzdálených výpočetních kapacit. Díky tomu může uživatelům asistovat i v místech bez internetové konektivity. Většinu výpočtů zvládne realizovat lokálně. Podle zástupců MIT nabízí desetinásobně vyšší efektivitu, tj. odvedený výkon na jednotku spotřeby energie, než současné mobilní grafické procesory (GPU).
Každé z jader čipu Eyeriss má vlastní paměťový prostor. Tím se zásadně odlišuje od současných grafických a centrálních procesorů, jež paměť sdílejí, třebaže mohou mít k dispozici každý svou. Eyeriss se snaží redukovat opakování výpočetních procesů efektivní alokací/rozložením úloh mezi 168 jader. Obvody lze rekonfigurovat pro různé typy neuronových sítí.
Snaha MIT není na poli umělé inteligence pro mobilní zařízení osamocena. Na problematiku se specializuje například společnost Movidius.
